zpět
Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).

Výrobní i zemědělská inflace v ČR začíná citelně zrychlovat

16.11.2026

Ceny výrobců v říjnu dál rostly a zemědělské ceny se po deseti měsících vrátily k meziročnímu růstu. Dražší energie se šíří do dalších výrobních nákladů a zvyšují riziko vyšších cen potravin v roce 2027.

Klíčové body

  • Průmyslové ceny meziročně zrychlily na 4,7 %.
  • Zemědělské ceny poprvé po deseti měsících meziročně vzrostly.
  • ČNB má další důvod držet sazby déle na vyšší úrovni.

Indexy cen výrobců (říjen 2026)

Říjnové ceny výrobců potvrzují obrat dosavadního dezinflačního trendu. Nejvýraznější změna přichází ze zemědělství, kde se ceny po deseti měsících meziročních poklesů vrátily k růstu. Současně dále zrychluje průmyslová inflace a cenové tlaky se postupně rozšiřují i mimo samotné energie. Konkrétně ceny zemědělských výrobců v říjnu meziměsíčně vzrostly o 11,9 %, průmyslových výrobců o 0,9 %, stavebních prací o 0,2 % a tržních služeb pro podniky o 0,3 %. Meziročně byly zemědělské ceny vyšší o 0,8 %, průmyslové ceny vzrostly o 4,7 %, stavební práce o 4,2 % a tržní služby o 3,1 %. U vysokého meziměsíčního růstu zemědělských cen je přitom třeba počítat s výrazným vlivem sezonnosti.

Energetický šok se rozšiřuje i mimo energie

V průmyslu v říjnu pokračovalo výrazné zrychlování cen. Ceny průmyslových výrobců vzrostly meziměsíčně o 0,9 % a jejich meziroční růst zrychlil ze zářijových 3,7 % na 4,7 %. Ceny energií podle hlavních průmyslových skupin byly meziročně vyšší o 9,7 % po zářijových 8,1 %. Výrazně zdražují také chemické látky a přípravky, základní kovy či pryžové a plastové výrobky.

Důležité je, že se cenové tlaky začínají viditelněji rozšiřovat i do ostatních částí průmyslu. Ceny průmyslových výrobců bez energií meziročně vzrostly o 2,7 %, zatímco v září rostly o 2,0 % a v srpnu o 1,5 %. Zatím tedy nejsme v situaci srovnatelné s inflační vlnou let 2021 a 2022, ale přenos energetického šoku do širšího okruhu výrobních nákladů začíná být stále zřetelnější.

Situace na energetických trzích je přitom o něco smíšenější než před měsícem. Cena ropy Brent ustoupila z hodnot nad 100 USD a pohybuje se kolem 96 USD za barel, takže bezprostřední tlak z ropy se částečně zmírnil. Evropský trh se zemním plynem však zůstává velmi napjatý. Cena TTF na konci října krátce překročila 100 EUR za MWh a vysoké ceny plynu zůstávají významným rizikem pro průmysl, chemii i zemědělství během letošní zimy a roku 2027.

Zemědělská deflace skončila

Ještě významnější obrat je patrný v zemědělství. Ceny zemědělských výrobců byly v říjnu poprvé po deseti měsících meziročně vyšší, konkrétně o 0,8 %, zatímco ještě v září klesaly o 7,2 %. Období výrazné zemědělské deflace podle mě skončilo a v dalších měsících lze očekávat postupné zesilování meziročního cenového růstu.

Hlavním zdrojem obratu je rostlinná výroba, kde meziroční růst cen zrychlil ze zářijových 3,2 % na 10,9 %. Naproti tomu ceny v živočišné výrobě zůstávají meziročně téměř o pětinu nižší. Obrat zemědělských cen tak stále probíhá velmi nerovnoměrně, ale jeho směr k vyššímu cenovému růstu je stále zřetelnější.

Riziko vyšších cen potravin v roce 2027 se tak dále zvyšuje. Dražší zemní plyn se se zpožděním promítá do cen dusíkatých hnojiv a nákladů příštího vegetačního cyklu, zatímco vysoké ceny energií ovlivňují také zpracování, skladování a dopravu. Výrazný obrat cen na začátku výrobního řetězce znamená, že současný dezinflační příspěvek potravin do spotřebitelské inflace nebude trvat věčně.

Cenové tlaky se rozšiřují a ČNB má další důvod k opatrnosti

Ve stavebnictví se cenový růst mírně zvýšil. Ceny stavebních prací byly meziročně vyšší o 4,2 % a ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví zrychlily na 7,1 %. U tržních služeb pro podniky naopak meziroční růst zůstal na 3,1 % a bez reklamních služeb mírně zpomalil. Ze služeb tedy zatím nový výraznější proinflační impuls nepřichází.

Celkově říjnová čísla znamenají další zhoršení obrázku výrobních cen. Energetický šok se dále promítá do průmyslu, růst cen bez energií zrychluje a zemědělská deflace již skončila. Pozitivní zprávou je pokles ceny ropy z nedávných maxim. Rizikem ale zůstává především dlouhodobější působení drahého plynu, které se může se zpožděním přelévat přes chemický průmysl, hnojiva, zemědělství a další výrobní vstupy až do spotřebitelských cen v roce 2027.

Pro Českou národní banku (ČNB) jsou říjnové ceny výrobců potvrzením, že listopadové zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 4,00 % mělo z pohledu inflačních rizik své opodstatnění. Samotná říjnová výrobní čísla zatím nejsou argumentem pro automatické další zvýšení sazeb už v prosinci, ale minimálně podporují jejich delší setrvání na současných vyšších úrovních. Rozhodující bude, zda se zrychlování cen bez energií zastaví kolem současných hodnot, nebo bude pokračovat. Právě druhá varianta by znamenala, že se původně vnější energetický šok mění ve výraznější domácí inflační problém, na který bude muset ČNB dále reagovat. 

FAQ

Co zdražovalo nejrychleji?

Zemědělské ceny meziměsíčně vzrostly o 11,9 %.

Proč rostou průmyslové ceny?

Především kvůli energiím a dražším vstupům.

Zvýší ČNB znovu sazby už v prosinci?

Velmi pravděpodobně ne.