zpět
Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).

Podnikejte bezpečně

19.11.2026

Nechat si zaměstnání a současně rozjet vlastní podnikání je jedna z nejméně rizikových cest k vlastnímu byznysu. Pravidelná mzda pokrývá běžné výdaje a živnost umožňuje otestovat trh, získat první klienty a ověřit, zda má podnikatelský nápad potenciál. Právě proto dnes mnoho specialistů, účetních, IT odborníků, marketérů nebo řemeslníků začíná podnikat ještě během zaměstnání.

Pro zaměstnavatele může být souběh pracovního poměru a podnikání zaměstnance citlivým tématem. Hrozí střet zájmů, únik klientů nebo porušení konkurenčních pravidel. Na druhou stranu firmy stále častěji využívají odborníky, kteří si vedle zaměstnání budují vlastní značku nebo podnikají v jiném oboru.

Největší problémy přitom nevznikají při založení živnosti. Obvykle se objeví až později, když podnikatel neřeší odvody, podcení daňové povinnosti nebo nevědomky sklouzne do švarcsystému.

Kdy potřebujete souhlas zaměstnavatele

Mnoho zaměstnanců je překvapeno, že založení živnosti nemusí být čistě jejich soukromou záležitostí.

Zvýšenou pozornost věnujte situacím, kdy:

• chcete podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel,

• pracujete ve veřejné správě,

• vykonáváte regulovanou profesi,

• máte v pracovní smlouvě konkurenční omezení,

• přicházíte do kontaktu s obchodním tajemstvím zaměstnavatele,

• využíváte know-how firmy při vlastní podnikatelské činnosti.

Představme si obchodního manažera, který během zaměstnání začne nabízet stejné služby stejnému okruhu zákazníků jako jeho zaměstnavatel. Takové podnikání může představovat přímou konkurenci a vést ke sporům.

Naopak účetní, která po pracovní době poskytuje služby venčení psů, doučování nebo fotografování, zpravidla žádný střet zájmů neřeší.

Než podáte ohlášení živnosti, projděte si pracovní smlouvu a interní předpisy. Několik minut kontroly vám může ušetřit zbytečné komplikace.

Největší výhoda? Nižší odvody

Hlavním důvodem, proč mnoho lidí začíná podnikat při zaměstnání, jsou příznivější podmínky vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Z pohledu financí přináší vedlejší podnikání několik výhod:

• nižší odvodové zatížení,

• jednodušší start podnikání,

• možnost využití výdajových paušálů,

• menší tlak na okamžité zisky,

• zachování pravidelného příjmu ze zaměstnání,

• nižší podnikatelské riziko.

Typický zaměstnanec nemusí hned po založení živnosti řešit stejné povinnosti jako osoba podnikající na hlavní činnost.

Důležitý je také psychologický aspekt. Pokud podnikání první měsíce nepřináší očekávané výsledky, stále máte stabilní příjem ze zaměstnání.

Právě proto řada úspěšných firem vznikla jako vedlejší aktivita zakladatelů po večerech nebo o víkendech. Zakladatelé si nejprve ověřili zájem trhu, vybudovali klientelu a teprve následně přešli na podnikání naplno.

Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).

Pozor na švarcsystém

Téma, které by měli znát nejen podnikatelé, ale také zaměstnavatelé.

Švarcsystém vzniká tehdy, když je formálně vykazována spolupráce mezi podnikateli, ale fakticky jde o běžný zaměstnanecký vztah.

Varovnými signály bývá například situace, kdy osoba:

• pracuje pouze pro jednoho odběratele,

• má pevně stanovenou pracovní dobu,

• používá výhradně vybavení objednatele,

• dostává pokyny obdobně jako zaměstnanec,

• nemá vlastní obchodní riziko,

• vykonává práci na stejném místě a stejným způsobem jako zaměstnanci firmy.

Praktický příklad:

Zaměstnavatel nabídne pracovníkovi ukončení pracovního poměru s tím, že bude nadále vykonávat stejnou práci na IČO. Sedí ve stejné kanceláři, pracuje pro stejného nadřízeného a nemá jiné klienty.

Ačkoliv to na papíře vypadá jako podnikání, ve skutečnosti může jít o nelegální model spolupráce.

Majitelé SME by měli být obezřetní. Krátkodobá úspora nákladů může být výrazně nižší než následné dopady kontroly nebo pracovněprávního sporu.

Správně nastavené podnikání při zaměstnání naopak představuje výhodný model pro obě strany. Zaměstnanec získává prostor pro rozvoj vlastní činnosti a firma si zachovává stabilního pracovníka bez zbytečných konfliktů.

FAQ

Mohu si založit živnost při zaměstnání?

Ano. Ve většině případů je podnikání při zaměstnání zcela legální a běžné.

Potřebuji souhlas zaměstnavatele?

Pouze v určitých situacích, zejména pokud chcete podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel nebo pracujete ve veřejném sektoru.

Je podnikání při zaměstnání považováno za vedlejší činnost?

Ve většině případů ano, pokud současně trvá pracovní poměr zakládající účast na pojištění.

Musím podávat daňové přiznání?

Ano. Kombinace zaměstnání a podnikání obvykle znamená povinnost podat vlastní daňové přiznání.

Vyplatí se výdajový paušál?

Často ano, zejména pokud jsou skutečné náklady nízké. Vždy záleží na konkrétním typu podnikání.

Může mě zaměstnavatel zakázat podnikání?

Nemůže obecně zakázat veškeré podnikání, ale může řešit případy, které zasahují do jeho podnikatelské činnosti nebo porušují zákonné povinnosti.

Jaká je nejčastější chyba začínajících podnikatelů?

Přesvědčení, že vedlejší živnost nevyžaduje administrativu. Mnoho lidí zapomene na daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu nebo správné nastavení vztahu se zaměstnavatelem.