Nezaměstnanost v ČR mírně stoupla, regionální rozdíly přetrvávají

Podíl nezaměstnaných osob v říjnu nepatrně vzrostl na 4,99 %, meziročně je však situace výrazně horší. Pracovní trh se pozvolna ochlazuje a dlouhodobá nezaměstnanost zůstává vážným problémem.

Klíčové body

• Podíl nezaměstnaných vzrostl na 4,99 %, tedy zaokrouhleně na 5 %.
• Počet volných míst přibývá, jejich rozmístění ale neodpovídá místům s nejvyšší nezaměstnaností.
• Dlouhodobá nezaměstnanost i regionální rozdíly zůstávají výrazné.

Podíl nezaměstnaných osob (říjen 2026)

Podíl nezaměstnaných osob (PNO) se v říjnu mírně zvýšil na 4,99 % ze zářijových 4,97 % a mírně vzrostla také sezónně očištěná nezaměstnanost. Po zaokrouhlení zůstal PNO na 5,0 %. Počet uchazečů evidovaných úřady práce se zvýšil o 1,8 tis. na 370,2 tis. Zářijové překvapivé zlepšení se tak neopakovalo. Rozsah říjnového zhoršení je však zatím velmi mírný.

V říjnu na rozdíl od září nedokázaly odchody z evidence úřadů práce vykompenzovat příliv nových uchazečů. Současně postupně slábne poptávka po pracovnících v sezónních oborech a hlavní vlna podzimních náborů proběhla již během září. Říjnový vývoj tak částečně odráží obvyklou sezónnost, mírný růst sezónně očištěné nezaměstnanosti ale ukazuje, že ochlazování pracovního trhu pokračuje.

V meziročním srovnání je zhoršení situace podstatně viditelnější. Loni v říjnu činil podíl nezaměstnaných osob 4,58 % a v evidenci bylo přibližně o 29,7 tis. uchazečů méně. Český pracovní trh se tedy nadále pozvolna ochlazuje. Rozhodně však nejde o plošný propad zaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti podle výběrového šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v září 3,1 % a míra zaměstnanosti zůstala na vysokých 75,7 %.

Pozitivním signálem je další zvýšení počtu evidovaných volných pracovních míst na 106,3 tis., meziměsíčně o 1,9 tis. a meziročně o 12,3 tis. Vyšší počet nabídek se však tentokrát nepromítl do poklesu nezaměstnanosti. Na jedno volné místo připadalo v průměru 3,5 uchazeče. Vývoj potvrzuje, že stále významnější část problému nespočívá pouze v nedostatečné poptávce po pracovnících, ale také v nesouladu mezi požadavky zaměstnavatelů a kvalifikací či místem bydliště uchazečů. Údaje o volných místech navíc nepokrývají celý pracovní trh, protože řada nabídek není úřadům práce hlášena.

Říjnový nárůst celkové evidence zároveň nic nemění na nepříznivém trendu dlouhodobé nezaměstnanosti. Již v září bylo déle než rok bez práce 131,6 tis. lidí a déle než dva roky téměř 73 tis. uchazečů. Více než rok tak zůstávala v evidenci více než třetina všech nezaměstnaných. Říjnový vývoj nenaznačuje, že by se tento strukturální problém začal výrazněji zmírňovat. Z nových pracovních příležitostí zpravidla snáze těží lidé s kratší dobou evidence, zatímco dlouhodobě nezaměstnaní častěji čelí nesouladu kvalifikací, zdravotním či sociálním omezením a nízké regionální mobilitě.

Celostátní údaje PNO současně zakrývají mimořádně výrazné regionální rozdíly na pracovním trhu. Nejvyšší nezaměstnanost vykazovaly Ústecký kraj se 7,4 % a Moravskoslezský kraj se 7,1 %. Na úrovni okresů dosáhl PNO v Karviné a Mostě 10,5 %, zatímco pod hranicí 3 % zůstal pouze v okresech Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou. V Karviné připadalo na jedno volné místo 21,1 uchazeče, v Ústí nad Labem 18,2, v Děčíně 17,9 a na Sokolovsku 17,6. Růst pracovních nabídek soustředěný zejména v Praze a Středočeském kraji proto strukturální nezaměstnanost v ekonomicky slabších regionech bezprostředně neřeší.

Za celý rok 2026 lze podle mě nadále očekávat průměrný podíl nezaměstnaných osob kolem 5,0 %. V listopadu a zejména v prosinci bude nezaměstnanost pravděpodobně opět mírně růst kvůli ukončování sezonních prací a části pracovních poměrů na dobu určitou. Pokračující růst domácí ekonomiky a relativně vysoký počet pracovních nabídek by však měly výraznější zhoršení na pracovním trhu tlumit. Rizikem zůstávají vyšší ceny energií, slabší zahraniční poptávka a další omezování zaměstnanosti v některých průmyslových oborech. Období mimořádně nízké nezaměstnanosti již skončilo, říjnová data ale zatím neukazují na plošný útlum českého pracovního trhu.

FAQ

Kolik činila nezaměstnanost v říjnu?

4,99 %, po zaokrouhlení 5 %.

Kolik bylo evidovaných volných míst?

106,3 tisíce.

Kde byla nezaměstnanost nejvyšší?

V Ústeckém a Moravskoslezském kraji.