Německá ekonomika zpět v červených číslech

Zpřesněný odhad německého hrubého domácího produktu (HDP) za 2. čtvrtletí nelze hodnotit jinak než zklamání a tvrdý návrat do reality. HDP byl revidován výrazněji dolů a německá ekonomika tak mezikvartálně poklesla o 0,3 %.

Zpřesněný odhad německého hrubého domácího produktu (HDP) za 2. čtvrtletí nelze hodnotit jinak než zklamání a tvrdý návrat do reality. Zatímco v červenci podle předběžného odhadu německá ekonomika ve 2. čtvrtletí poklesla mezikvartálně o 0,1 % a meziroční růst činil 0,4 %, tak nyní na základě zpřesněného odhadu HDP mezikvartálně poklesl o 0,3 % a meziročně vzrostl pouze o 0,2 %. Revize směrem dolů tak byla poměrně výrazná. Pozitivní nelze být ani směrem do druhé poloviny letošního roku, když na německý export budou negativně dopadat americká cla. Šance na oživení německé ekonomiky tak přicházejí až s rokem 2026 a expanzivní fiskální politikou německé vlády.

V letošním 1. čtvrtletí v Německu pozitivně zapůsobil efekt předzásobení před zavedením amerických cel, který se promítl do oživení výrobního sektoru. Tento efekt však ve 2. čtvrtletí vyprchal. Německý statistický úřad (Destatis) navíc revidoval dolů i HDP za roky 2023 a 2024. Navzdory slabému ekonomickému výkonu zaměstnanost v Německu ve 2. čtvrtletí mírně rostla, když pokles zaměstnanosti ve výrobě je vyvažován tvorbou nových pracovních míst ve službách. Ostatně podobný obrázek lze vidět i v ČR.

V mezičtvrtletním vyjádření pozitivně do HDP přispívala spotřeba domácností (růst o 0,1 %) a především konečná spotřeba vládních institucí (+0,8 %). Negativní dopad do HDP měly investice a zahraniční obchod. Tvorba hrubého fixního kapitálu poklesla o 1,4 %, zatímco v 1. čtvrtletí mírně rostla. Investice poklesly do strojů a zařízení, a ještě výrazněji do budov. Ani zahraniční obchod nepřinesl pozitivní příspěvek, když se celkový export zboží a služeb snížil oproti 1. čtvrtletí 2025 o 0,1 %. Import zboží a služeb naopak výrazně vzrostl, a to o 1,6 %. Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 2. čtvrtletí poklesla ve stavebnictví, v průmyslu i v obchodu, dopravě, ubytování a stravování. Výjimkou s růstem HPH byl sektor IT.

V meziročním srovnání do HDP ve 2. čtvrtletí kladně přispívala konečná spotřeba, přičemž spotřeba domácností vzrostla o 1,2 % a vládní spotřeba o 2,1 %. Naopak silně negativně do HDP přispívaly investice, které poklesly o 1,9 %. Investice do strojů a zařízení poklesly o silných 3,9 %. Výsledky zahraničního obchodu byly smíšené. Export meziročně výrazně poklesl o 2,4 %. K negativnímu vývoji exportu zboží přispěl zejména nižší vývoz strojů, chemických výrobků a motorových vozidel. Import zboží a služeb meziročně naopak silně vzrostl o 3,3 %. Z pohledu HPH velmi výrazně pokleslo stavebnictví i zpracovatelský průmysl. Pozitivní byl naopak růst HPH ve školství a zdravotnictví.