Jasný výpočet mzdy

Od ledna 2026 se pro malé a střední podniky výrazně mění pravidla srážek ze mzdy. Nejde jen o legislativní drobnost – konkrétně se upravuje způsob výpočtu tzv. nezabavitelné částky, tedy toho, co zůstává zaměstnanci i při exekuci. Přesná částka, která se musí ponechat dlužníkovi, je klíčová: pokud ji zaměstnavatel nesprávně určí, hrozí mu pokuta, soudní spory a zpětné doplacení mzdy.

Nový výpočet vychází z tří parametrů: životního minima jednotlivce, normativního nájemného a paušální částky na energie. Z těchto složek se vezme 85 % jako základ nezabavitelné částky. Pro rok 2026 to konkrétně znamená 13 200 Kč pro dlužníka, přičemž každá vyživovaná osoba navyšuje tuto částku o čtvrtinu. Hranice pro neomezené srážky se současně zvyšuje na 1,9násobek součtu těchto tří složek, což znamená, že u vyšších příjmů může exekutor odebrat větší část mzdy bez omezení.

Pro majitele firem je důležité, že nové parametry platí k 1. lednu a zůstávají fixní po celý rok. To má praktický dopad: pokud se životní minimum v květnu zvýší, automaticky se nezvýší ani nezabavitelná částka, což znamená, že část mzdy zaměstnance může být krátkodobě více ohrožena srážkami. Pro podniky s větším počtem zaměstnanců pod exekucí to může znamenat nutnost detailní revize mzdových systémů, aby byly srážky správně nastavené od prvního výplatního období roku.

Praktický příklad: zaměstnanec s jednou vyživovanou osobou má mzdu 25 000 Kč. Nezabavitelná částka pro něj a vyživovanou osobu je 13 200 + 1/4 × 13 200 = 16 500 Kč. To znamená, že maximální částka, kterou lze srážet, je 25 000 − 16 500 = 8 500 Kč. Pokud by mzda byla vyšší než 1,9násobek součtu složek (tedy přesně 25 080 Kč), srážky už nebudou limitovány a exekutor může odebrat prakticky celou částku nad tento limit.

Z pohledu firmy to znamená několik konkrétních kroků. Zaprvé: mzdové systémy je potřeba aktualizovat podle nového vzorce a fixních lednových parametrů. Zadruhé: doporučuje se zaměstnance pod exekucí informovat o nové metodice, aby nedošlo k nedorozumění. Zatřetí: pokud firma poskytuje půjčky či zálohy, je vhodné prověřit, zda by jejich srážky do mzdy nepřekročily nové limity, jinak hrozí sankce.

Zajímavostí je, že legislativa tímto krokem reaguje na zavedení tzv. superdávky a zároveň usiluje o snížení administrativní zátěže pro zaměstnavatele. Přesto vzniká paradox: fixace lednových hodnot může krátkodobě snížit ochranu příjmu u zaměstnanců, což se projeví zejména u nízkopříjmových pracovníků s dětmi. Pro firmy je to signál, že „technická“ změna zákona má přímý dopad na cash flow a plánování mezd.

V praxi je proto doporučené: nastavit mzdové výpočty podle nových pravidel, ověřit s právníkem nebo mzdovou účetní, zda software správně reflektuje všechny složky, a sledovat změny životního minima během roku, aby případné korekce byly připravené. Nejde jen o dodržování zákona, ale i o minimalizaci rizika sporů se zaměstnanci a exekutory.

Firmy, které neřeší detailně nezabavitelnou částku, riskují pokuty i reputační škody. Na druhé straně správné nastavení zajišťuje, že mzda zůstane spravedlivě chráněna a podnik bude mít klidné ruce při každodenní mzdové administrativě.

Takže když se díváte na výplatní pásky, je jasné, že nejde jen o čísla – jde o reálný dopad na peněženky vašich zaměstnanců a zároveň o zodpovědnost firmy, která je nesmírně konkrétní a měřitelná.