Inflace v únoru potvrzena na 1,4 %

Únorová data potvrdila další zpomalení inflace v Česku, která meziročně klesla na 1,4 %, nejnižší úroveň od roku 2016. Pokles cen potravin a energií tlumí celkový cenový růst, zatímco služby zůstávají výrazně inflační. Další vývoj inflace však může zásadně ovlivnit aktuální napětí na Blízkém východě a růst cen energetických komodit.

Spotřebitelská inflace (únor 2026) – finální údaj

Spotřebitelská inflace v únoru v souladu s předběžným odhadem ČSÚ poklesla v meziměsíčním srovnání o 0,1 % a meziroční tempo zvolnilo na 1,4 % z lednových 1,6 %. Jedná se o nejnižší meziroční dynamiku inflace od roku 2016.

K meziměsíčnímu poklesu inflace přispěly v únoru dominantně nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů (-1,5 %) a také alkohol a tabák (-1,2 %), konkrétně tedy alkoholické nápoje. V případě potravin došlo až na výjimky (zelenina, luštěniny, brambory) k cenovému poklesu ve všech kategoriích. K mírnému zlevnění v závěru zimní sezóny došlo i v oddílu odívání a obuv. Ve váhově nejvýznamnějším oddílu Bydlení, voda, energie a paliva ceny meziměsíčně stagnovaly, ale v rámci jednotlivých kategorií poklesly ceny elektřiny a zemního plynu, zatímco nájemné za bydlení a imputované nájemné zdražily. V únoru se zdražovalo především ve službách. Oddíly Informace a telekomunikace a Rekreace, sport a kultura zdražily shodně o 1,2 %. Ke zdražení došlo i v oddílu dopravy (0,5 %), a to především v návaznosti na růst cen pohonných hmot.

Meziročně v únoru poklesly ceny v oddílech odívání a obuv (-2,3 %) a také v dopravě (-1,5 %), kde pokračovalo zlevňování pohonných hmot. Březen však již v případě benzínu a nafty píše jiný příběh. V únoru dále pokračoval pokles cen elektřiny a zemního plynu. Za pozornost v únoru stálo další zpomalení meziroční dynamiky cen potravin na 0,2 %. Meziročně naopak v únoru rostly ceny alkoholu a tabáku a pokračoval zvýšený cenový růst ve službách. Ceny stravovacích služeb vzrostly o 4,2 %, ubytovacích služeb o 6,8 % a pokračoval silný růst nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné) o 5,1 %.

Základní parametry cenového vývoje zůstávají v únoru neměnné. Výrazně vyšší zůstává i nadále inflace ve službách, a to včetně imputovaného nájemného. Meziročně výrazně levnější jsou naopak energie, a to jak díky převzetí poplatku POZE státem u elektřiny, tak i díky levnější silové složce. Pokles cen lze pozorovat i u zboží. Ceny potravin zůstávají výrazně volatilní, ale v průměru od poloviny loňského roku dochází k dezinflaci a v meziročním srovnání v únoru již rostly jen marginálně. Meziročně se ceny v tomto oddílu naposledy snížily v srpnu 2024. Výhledově nižší ceny potravin zatím podporuje i vývoj cen zemědělských výrobců, kde dochází k výraznějšímu zlevňování především v rostlinné výrobě.

Již v závěru loňského roku bylo zřejmé, že letos inflace zamíří pod 2 %. Lednová i únorová inflace tento výhled potvrdily. Ještě na konci února se řešila otázka, jak hluboko se letos inflace dostane pod 2 % a jak na to bude reagovat bankovní rada České národní banky (ČNB). Nyní na začátku března však máme zcela novou neznámou v podobě konfliktu na Blízkém východě spojeného s výrazně vyšší cenou ropy a zemního plynu.

Pokud se situace na Blízkém východě během března uklidní a ceny energetických komodit se rychle vrátí zpět na hodnoty z druhé poloviny února, výhled na letošní inflaci se příliš nezmění. Pokud však cena ropy a zemního plynu dále poroste a vysoké ceny komodit přetrvají měsíce, bude potřeba výhled na letošní inflaci výrazně přehodnotit. Otázkou již nebude, jak hluboko se letos inflace udrží pod 2 %, ale spíše zda se vůbec udrží pod 2 % a případně jak výrazně se dostane nad tuto hranici.

Nejistota směrem do dalších měsíců je tak nyní kvůli citelnému zdražení energetických komodit velmi vysoká.