Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).
Inflace může v příštím roce zamířit nad 4 %
Inflace se letos drží poblíž cíle ČNB, její celkový vývoj ale tlumí levnější potraviny a změna financování poplatku POZE. Dražší energie a rostoucí náklady mohou po odeznění těchto vlivů posunout inflaci v roce 2027 nad 4 %.
Klíčové body
- Inflace se letos drží poblíž cíle ČNB, v září však zrychlila na 2,5 %.
- Zlevňování potravin a státní převzetí poplatku POZE celkovou inflaci dočasně tlumí.
- Dražší energie a potraviny zvyšují riziko inflace nad 4 % v roce 2027.
Průměrná inflace v ČR dosáhla v roce 2022 hodnoty 15,1 % a v roce 2023 dalších 10,7 %. Cenová hladina se tak za tyto dva roky zvýšila o více než čtvrtinu. Přestože od roku 2024 růst cen výrazně zpomalil a inflace přestala představovat hlavní problém české ekonomiky, zkušenost s předchozí inflační vlnou zůstává v živé paměti domácností i firem. Pomalejší zdražování totiž nevrátilo ceny na původní úroveň, ale pouze zmírnilo tempo jejich dalšího růstu. Vzhledem k nedávné inflační zkušenosti je pochopitelné, že i menší zrychlení inflace vyvolává otázky, zda se podobný vývoj nemůže opakovat.
Letošní výsledky zatím poskytují poměrně příznivý inflační obrázek, protože se meziroční inflace v průměru drží lehce pod 2 %, tedy poblíž cíle České národní banky (ČNB). V září sice meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 2,5 %, což však samo o sobě nepředstavuje výrazné vybočení z prostředí relativní cenové stability. Pro posouzení výhledu na rok 2027 je ale důležitější struktura tohoto růstu než samotná hodnota celkového indexu. Obzvláště pokud některé položky inflaci dočasně tlumí, zatímco v jiných částech spotřebního koše přetrvává podstatně rychlejší zdražování.
Celkovou inflaci letos snižují především dva faktory. Za prvé převzetí financování podporovaných zdrojů energie, tedy POZE, státem. Za druhé pokles cen potravin po většinu letošního roku. Oba vlivy sice přinášejí spotřebitelům skutečnou úlevu, zároveň však vytvářejí opticky příznivější celkový výsledek, než jaký by odpovídal vývoji zbývajících cenových okruhů. Např. inflace bez potravin a nealkoholických nápojů v září vzrostla meziročně o 3,7 % a což ukazuje, že cenové tlaky zůstávají znatelné. Významným zdrojem přetrvávající inflace zůstávají také služby, jejichž ceny v září vzrostly meziročně o 4,6 %, tedy podstatně rychleji než celkový spotřebitelský koš.
Pro rok 2027 se aktuálně kumuluje několik silných nákladových rizik, která mohou inflaci velmi dobře vytáhnout nad 4 %. Vysoké ceny pohonných hmot zatěžují dopravu a logistiku, zatímco dražší plyn a elektřina se budou postupně promítat do nových smluv domácností i do výrobních nákladů podniků. U potravin se k tomu přidávají vyšší ceny hnojiv a energie potřebné pro zpracování či skladování, takže jejich letošní zlevňování téměř jistě nebude pokračovat. Samotná vysoká úroveň nákladů sice automaticky neznamená další zrychlování inflace, rozhodující však bude rozsah jejich dosud neuskutečněného přenosu do konečných cen a případné další zdražení vstupů.
Pravděpodobnost citelnějšího zrychlení inflace v roce 2027 se tak zvyšuje, protože postupné odeznění letošních tlumících vlivů doprovází kombinace energetických, potravinových a domácích nákladových tlaků. Pro návrat k mimořádnému zdražování z let 2022 a 2023 sice současná čísla neposkytují dostatečnou oporu, ale rostoucí počet proinflačních faktorů dává jednoznačně důvod k větší obezřetnosti. Stejně jako zisky z let minulých nejsou zárukou zisků budoucích, tak i relativně stabilní celková inflace v letošním roce neznamená, že tomu bude podobně i v roce příštím.
FAQ
Co letos tlumí inflaci?
Levnější potraviny a převzetí financování POZE státem.
Proč může inflace v roce 2027 zrychlit?
Kvůli dražším energiím a nákladům v zemědělství.
Znamená vyšší inflace návrat k letům 2022 a 2023?
Současná data zatím takový návrat nepotvrzují.