Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).
ČNB těsně zvýšila úrokové sazby. Hlavní sazba nově činí 4,00 %.
ČNB zvýšila hlavní sazbu o čtvrt procentního bodu na 4 %, rozhodnutí ale bylo těsné. Hlavním důvodem jsou přetrvávající tlaky v jádrové inflaci a riziko dražších energií.
Klíčové body
- 2týdenní repo sazba vzrostla na 4 % poměrem hlasů 4:3.
- ČNB reaguje na zhoršený inflační výhled a energetická rizika.
- Další zvýšení sazeb není základním scénářem, rizika však míří vzhůru.
Komentář k zasedání bankovní rady ČNB (5.11.2026)
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na dnešním zasedání zvýšila podle předpokladů úrokové sazby o 25 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, 2týdenní repo, bude nově činit 4 %. Rozhodnutí o sazbách bylo překvapivě těsné, když pro zvýšení sazeb hlasovali jen čtyři členové bankovní rady, zatímco tři členové hlasovali pro jejich stabilitu.
Jedná se o druhé zvýšení sazeb v letošním roce, když poprvé ČNB zvýšila sazby v červnu. Dnešní rozhodnutí ČNB podle mě neznamená začátek nového cyklu rychlého zpřísňování měnové politiky a primárně ho je nutné chápat jako jednorázovou reakci na zhoršení inflačního výhledu. ČNB si vytváří dodatečnou pojistku proti tomu, aby se probíhající nákladový šok přelil do domácí inflace.
Za hlavní důvod, proč dnes bankovní rada zvýšila úrokové sazby, lze považovat strukturu a výhled inflace pro nadcházející čtvrtletí. Říjnová inflace podle předběžného odhadu zpomalila na meziroční 2,4 %, ceny služeb ale nadále rostly o 4,5 % a jádrová inflace pravděpodobně vzrostla o 3,1 %. Domácí poptávka navíc zůstává odolná a růst ekonomiky zůstává i přes zpomalení solidní. K tomu se přidávají vysoké ceny energií a stále poměrně silný růst úvěrů. Rovněž růst mezd v reálném vyjádření je poměrně robustní.
Rizika inflačního výhledu však zůstávají vychýlena směrem nahoru, což ostatně konstatovala i ČNB. Největší nejistotou jsou nyní podle mě ceny energií a jejich sekundární dopady do inflace. Pokud se drahá ropa a zemní plyn udrží déle, mohou se na začátku roku 2027 vysoké ceny energetických komodit výrazněji propsat do regulovaných cen elektřiny, plynu a tepla a zároveň zvýšit náklady firem. K tomu se může přidat cenový obrat u potravin, stále zvýšený růst mezd, odolná spotřeba domácností a proinflační působení fiskální politiky. Na druhé straně již výrazně vzrostly dlouhodobé tržní sazby, což vedlo k utažení měnových podmínek. Toto ostatně zdůraznil na tiskové konferenci i guvernér A. Michl.
Nová prognóza ČNB potvrzuje, že se inflační výhled zhoršil. Nově ČNB v roce 2027 očekává růst spotřebitelské inflace o 3,2 % (v srpnové prognóze 2,5 %). V případě výhledu na růst HDP v roce 2027 došlo jen k relativně malé změně s růstem o 2,5 % (v srpnové prognóze 2,7 %). Vzhledem k okolnostem je výhled na inflaci i hospodářský růst ze strany ČNB až překvapivě pozitivní. Osobně jsem očekával v prognóze pro rok 2027 vyšší inflaci a o něco slabší růst HDP. Zároveň v nové prognóze došlo pro rok 2027 k úpravě trajektorie sazeb směrem nahoru. Úrokové sazby 3M PRIBOR na 4,1 % oproti 3,9 % v srpnové prognóze.
Nyní předpokládám, že ČNB v roce 2027 již úrokové sazby dále zvyšovat nebude. Hlavní sazba na 4 % tak může být konečnou úrovní současné epizody zpřísňování měnové politiky. Rizika jsou však jednoznačně vychýlena ve směru potřeby dalšího utažení měnových podmínek. Případné další zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů by připadalo v úvahu zejména tehdy, pokud vysoké ceny energií přetrvají, lednové přecenění bude silné a současně se nezmírní jádrová inflace, mzdy a úvěrová aktivita.
FAQ
O kolik ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu?
O 0,25 procentního bodu, na 4 %.
Proč ČNB sazby zvýšila?
Kvůli inflačním tlakům a riziku dražších energií.
Zvýší ČNB sazby znovu v roce 2027?
V základním scénáři ne.