Britská ekonomika překvapuje silným růstem

Britský HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 0,7 %, nejrychleji za dva a půl roku. Výhled na příští rok je ale mírnější, protože drahé energie a vyšší sazby budou brzdit domácnosti i firmy.

Klíčové body

• HDP ve 3. čtvrtletí přidal 0,7 % mezikvartálně a meziročně vzrostl o 1,9 %.
• Růst podpořily hlavně služby, spotřeba domácností a investice.
• Příští rok se čeká zpomalení růstu na 1,3 %.

Britská ekonomika letos opakovaně odmítá scénář stagnace, který jí byl ještě na jaře přisuzován. Po růstu o 0,6 % v 1. a o 0,5 % ve 2. čtvrtletí přidala ve 3. čtvrtletí dalších 0,7 %. Šlo o nejsilnější mezikvartální expanzi za dva a půl roku a výsledek odpovídající aktuálnímu tržnímu konsenzu. Překvapení je patrné především při srovnání se staršími prognózami. Např. Bank of England ještě v červenci očekávala pro 3. čtvrtletí růst pouze o 0,1 %. Británie tak navzdory drahým energiím, geopolitické nejistotě a vyšším úrokům prochází podstatně silnějším rokem, než se původně předpokládalo. Nejde přitom pouze o statistický růst celkového HDP. Produkce na obyvatele se zvýšila o 0,7 % mezikvartálně a o 1,7 % meziročně, což je po několika letech slabého vývoje životní úrovně příznivá zpráva.

Hrubý domácí produkt byl ve 3. čtvrtletí meziročně vyšší o 1,9 %, přičemž rozhodující příspěvek opět poskytly služby.

Jejich výkon vzrostl o 0,9 % a vyšší aktivitu zaznamenalo jedenáct ze čtrnácti sledovaných odvětví. Podnikové služby rostly o 1,0 %, zatímco služby orientované přímo na spotřebitele přidaly 0,5 %. Produkce se zvýšila pouze o 0,1 % a stavebnictví naopak kleslo o 0,7 %, zejména kvůli propadu nové soukromé bytové výstavby. Měsíční profil zároveň ukazuje, že ekonomika nezrychlovala rovnoměrně. Po červencovém růstu o 0,4 % v srpnu stagnovala a v září přidala 0,2 %. Zářijové zvýšení však bylo rozloženo mezi služby, průmysl i stavebnictví, takže závěr čtvrtletí nepůsobil vyloženě slabě.

Také z pohledu výdajů byla struktura růstu poměrně solidní. Spotřeba domácností se zvýšila o 0,6 %, vládní spotřeba rovněž o 0,6 % a tvorba fixního kapitálu o 1,7 %. Samotné podnikové investice vzrostly o 0,4 % a byly o 3,0 % vyšší než před rokem. Výraznou roli hrály investice do strojů, dopravních prostředků a digitálních technologií. V rámci služeb se informační a komunikační činnosti zvýšily o 2,1 % a počítačové programování a poradenství o 4,4 %. Také ve zpracovatelském průmyslu patřila výroba počítačů, elektroniky a optických přístrojů k nejsilnějším odvětvím. Britské oživení proto není založeno pouze na vládních výdajích nebo doplňování zásob, ale také na soukromé spotřebě a investicích. Určitou protiváhou byl zahraniční obchod, kde export vzrostl o 1,6 %, dovoz však přidal 1,8 % a obchodní bilance zůstala schodková.

Lepší vývoj britské ekonomiky v posledních měsících má několik zdrojů.

Silnější světová poptávka podporuje export a průmysl. Domácnosti v první polovině roku těžily z růstu reálných příjmů a část energetického šoku vyrovnávaly nižšími úsporami. Trh práce zároveň zůstává relativně odolný, když zaměstnanost rostla a nezaměstnanost se v období od června do srpna snížila na 4,7 %. Stále důležitější roli hrají investice do umělé inteligence (AI), cloudových služeb a související infrastruktury. Bank of England odhaduje, že nová aktivita spojená s AI mohla od začátku letošního roku vytvořit necelou pětinu růstu HDP. Také říjnový kompozitní PMI vzrostl na 53,1 bodu, nejvýše od února. Bank of England proto zvýšila odhad letošního hospodářského růstu na 1,6 % z červencových 1,1 %. 

Silné třetí čtvrtletí ale pravděpodobně nepředstavuje začátek dlouhodobého britského boomu. Spotřebitelská inflace v září zrychlila na 3,5 % a Bank of England minulý týden zvýšila základní sazbu na 4 %. Vyšší velkoobchodní ceny energií se budou teprve postupně promítat do účtů domácností, oslabí jejich reálné příjmy a zvýší náklady podniků. Spotřebitelská důvěra se v říjnu prudce propadla, zářijové maloobchodní tržby klesly a vyšší hypoteční sazby budou nadále zatěžovat bydlení i stavebnictví. K tomu se přidá postupná fiskální konsolidace. Bank of England proto očekává zpomalení růstu ve 4. čtvrtletí a pro rok 2027 předpokládá růst HDP o 1,3 %. Základním scénářem pro britskou ekonomiku v roce 2027 je nyní přechod od překvapivě silného letošního růstu k podstatně umírněnější konjunktuře. O tom, zda se současná odolnost britské ekonomiky udrží, rozhodne hlavně to, zda investice do technologií a produktivity budou schopny vyrovnat slábnoucí spotřebu domácností a vysoké ceny energií. 

FAQ

O kolik vzrostla britská ekonomika?

Ve 3. čtvrtletí mezikvartálně o 0,7 %.

Co růst nejvíce podpořilo?

Především služby, spotřeba a investice.

Proč se čeká zpomalení?

Kvůli dražším energiím, vyšším sazbám a slabší spotřebě.