Bezpečnostní prověrka jako klíč

Kdo chce v Česku usilovat o velké zakázky ve státní správě nebo dokonce o projekty v rámci NATO, narazí na podmínku, která se nedá obejít – bezpečnostní prověrku NBÚ. Její význam se během posledních let dramaticky zvýšil. Už to není jen nástroj obranného průmyslu, ale běžný požadavek i na firmy z civilních oborů, zejména v IT, strojírenství nebo technologických službách. Čím dál častěji se totiž pracuje s informacemi, jejichž únik by neznamenal jen ostudu, ale i ekonomické a geopolitické škody.

Pro firmu to není formalita, ale vstupenka na jinak uzavřený trh. Bez prověrky NBÚ není možné ucházet se o určité zakázky v energetice, dopravě či kybernetice. S prověrkou se ale otevírají dveře nejen k miliardovým tendrům v Česku, ale i k mezinárodním projektům. Získání clearance NATO Secret znamená, že česká společnost může dodávat software pro alianční síly, podílet se na modernizaci obranných systémů nebo vyvíjet technologie, které jsou z bezpečnostního hlediska přísně střeženy.

Proces prověrky bývá náročný a zdlouhavý. Nejčastěji se žádá stupeň Důvěrné, který vyžaduje prokázání, že firma má zavedený systém řízení bezpečnosti informací, odpovídající technická opatření i prověřené zaměstnance. Národní bezpečnostní úřad prověřuje nejen společnost jako celek, ale i klíčové osoby – od vedení po pracovníky, kteří mají k informacím přístup. V praxi to znamená, že se prověřuje finanční stabilita firmy, její vazby, personální procesy a také schopnost doložit, jakým způsobem jsou chráněna data.

Pro majitele malých a středních firem to na první pohled může znít jako administrativní přítěž. Ale čísla ukazují něco jiného. Zatímco v roce 2015 požádalo o prověrku méně než 150 soukromých společností, dnes se podle údajů NBÚ pohybujeme nad hranicí 500 firem. Důvod je jasný – zakázky, kde je prověrka podmínkou, rostou nejen počtem, ale i finančním objemem. V oblasti ICT se jedná o stovky milionů ročně.

Geopolitické okolnosti tento trend ještě zesílily. Válka na Ukrajině a nárůst kybernetických útoků ukázaly, že ochrana citlivých informací není akademická disciplína, ale otázka bezpečnosti státu i jeho spojenců. Prověřený dodavatel je v očích státu spolehlivým partnerem, na něhož se lze obrátit bez obav, že dojde k nežádoucím únikům. A to je důležitý signál i pro zahraniční partnery – česká firma s NBÚ clearance je vnímána jako důvěryhodná a schopná hrát roli v globálních dodavatelských řetězcích.

Co tedy čeká firmu, která se rozhodne prověrku získat? V první řadě musí počítat s tím, že proces zabere měsíce. Náklady se liší – záleží, zda si firma přizve externí poradce, kteří pomohou nastavit interní procesy, nebo se rozhodne zvládnout vše sama. Investice se ale vrací. Jakmile je prověrka udělena, otevírá se možnost účasti v soutěžích, kam se konkurence bez clearance nedostane. V situaci, kdy státní zakázky v oblasti digitalizace či energetiky směřují do desítek miliard korun, jde o výraznou konkurenční výhodu.

Firmy, které procesem již prošly, potvrzují, že největší překážkou není technika, ale lidé. Prověrka se netýká jen vedení, ale i zaměstnanců, kteří s utajovanými informacemi pracují. Je nutné mít jasně nastavené personální procesy, školení a pravidla. Nedostatek důvěryhodných lidí může být důvodem, proč NBÚ prověrku neudělí.

Získání prověrky tak není jen o papírování. Je to změna firemní kultury směrem k bezpečnosti. Firmy, které se rozhodnou do toho jít, musí počítat s tím, že se jejich každodenní fungování změní – od zabezpečení IT systémů přes kontrolu vstupu do budov až po nakládání s dokumenty. Výsledkem je ale pozice hráče, který má v rukou silnou konkurenční výhodu.

Pokud tedy česká SME přemýšlí o expanzi do segmentu veřejných zakázek nebo o zapojení do mezinárodních projektů, NBÚ prověrka je krok, který ji tam dovede. Bez ní zůstanou dveře zavřené. S ní se z lokální firmy může stát partner, který obstojí i na globální scéně.