Intervence nepřímá

Nepřímá intervence centrální banky je jedním z nástrojů, kterým může centrální banka ovlivnit stav ekonomiky země, aniž by přímo zasahovala do finančního trhu. Cílem těchto intervencí je ovlivnit ekonomické chování jednotlivců, firem nebo trhů prostřednictvím změn v monetární politice, aniž by centrální banka přímo intervenovala na finančních trzích.

Jak probíhá nepřímá intervence centrální banky

Nepřímé intervence mohou probíhat různými způsoby, v závislosti na specifických cílech a aktuální situaci v ekonomice. Některé základní metody nepřímé intervence zahrnují:

• Změna úrokových sazeb: Centrální banka může zvýšit nebo snížit úrokové sazby, což ovlivňuje náklady půjček a úspor. To může stimulovat nebo brzdit ekonomickou aktivitu.
• Změna rezervních požadavků: Centrální banka může změnit množství peněz, které banky musí držet v rezervě. Tímto způsobem může centrální banka ovlivnit množství peněz v oběhu a tím i inflaci a úrokové sazby.
• Vyjadřování očekávání: Prostřednictvím tiskových konferencí a zveřejňování svých prognóz může centrální banka ovlivnit očekávání trhu a tím indirektně ovlivnit ekonomické chování.

Důsledky nepřímých intervencí centrální banky

Nepřímé intervence mohou mít řadu důsledků na ekonomiku:

• Ovlivnění inflace: Zvýšením úrokových sazeb nebo změnou rezervních požadavků může centrální banka zpomalit inflaci snížením množství peněz v oběhu.
• Ovlivnění ekonomického růstu: Snížením úrokových sazeb nebo změnou rezervních požadavků může centrální banka stimulovat ekonomickou aktivitu tím, že zlevní půjčky a podnítí investice.
• Ovlivnění trhů: Vyjadřováním svých očekávání může centrální banka ovlivnit tržní sentiment, což může mít dopad na ceny aktiv, úrokové sazby a směnné kurzy.

Kritika nepřímých intervencí centrální banky

Ačkoliv nepřímé intervence mohou představovat účinný nástroj pro ovlivňování ekonomických podmínek, existuje také řada potenciálních rizik:

• Nepředvídatelnost: Výsledky nepřímých intervencí mohou být méně předvídavé než přímých intervencí, protože závisí na reakci trhů a jednotlivců.
• Riziko inflace: Pokud centrální banka snižuje úrokové sazby nebo rezervní požadavky příliš agresivně, může to vést k přehřátí ekonomiky a inflaci.
• Riziko bublin na trhu: Pokud nepřímé intervence vedou k příliš optimistickým očekáváním trhu, mohou vytvořit bubliny na trhu, které mohou způsobit finanční krizi, pokud prasknou.

Příklady nepřímých intervencí centrální banky

Jedním z nejznámějších příkladů nepřímé intervence je snaha Federálního rezervního systému (Fed) ovlivnit inflaci a ekonomický růst prostřednictvím změny úrokových sazeb. Fed pravidelně upravuje svou cílovou úrokovou sazbu s cílem stimulovat nebo brzdit ekonomickou aktivitu.

Zajímavost

V roce 2013, Bank of Japan oznámila politiku "kvantitativního a kvalitativního uvolňování", která byla pokus o stimulaci japonské ekonomiky prostřednictvím nepřímé intervence. Tato politika zahrnovala snahu ovlivnit očekávání trhu tím, že se Bank of Japan zavázala pokračovat v politice nízkých úrokových sazeb a velkého nákupu aktiv až do doby, kdy inflace dosáhne cíle 2%.