Fed

Co je Fed? Celým názvem Federální rezervní systém (Federal reserve system) a jde o centrální banku Spojených států amerických založenou v roce 1913. Důvodem bylo tehdy vytvoření centrálního orgánu monetární politiky pro omezování dopadů finančních krizí, kterým na přelomu 19. a 20. století Spojené státy americké opakovaně čelily.

Struktura Fedu

Fed je veden presidentem jmenovanou sedmičlennou Radou guvernérů, nominanty musí potvrdit Senát. Regionální působnost Fed v USA je vymezena dvanácti pobočkami Fedu viz mapa. Tyto pobočky regulují a dohlíží na činnost komerčních bank ve svém distriktu. Vybrané komerční banky mají povinnost držet akcie pobočky svého distriktu a mají právo volit členy těchto poboček. Zajímavostí je, že hranice distriktů Fed v USA ne ve všech případech kopírují hranice jednotlivých států a např. území Nového Mexika, Michiganu nebo Louisiany spadají pod dvě různé pobočky Fedu.

Zdroj: https://www.stlouisfed.org/

Zasedání Fedu

O změně monetární politiky Fedu rozhoduje měnový výbor FOMC (Federal Open Market Committee) na svých zasedáních pořádaných zpravidla jednou za šest týdnů. Tento výbor je tvořen sedmičlennou Radou guvernérů a předsedy dvanácti regionálních poboček Fedu. Pouze pět zástupců poboček ale disponuje na daném zasedání Fedu hlasovacím právem. Zasedání Fedu bývají dvoudenní. Večer druhého dne je nejprve zveřejněn zápis ze zasedání Fedu (Fed minutes) následovaný tiskovou konferencí guvernéra. Tři týdny po každém zasedání je z něj zveřejněn zápis a na každém druhém zasedání Fed přinese aktuální prognózu ekonomického vývoje Spojených států.

Dopady rozhodnutí Fedu

Fed je stále považován za nejmocnější světovou centrální banku a změny v měnové politice Fedu mají globální dopad. Nejde pouze o základní sazbu (federal funds rate), která přímo ovlivňuje sazby úvěrů, spořících účtů a hypoték.

Rozhodnutí Fedu mají dopad především v těchto oblastech:

• Akciový trh
• Trh dluhopisů
• Kurzy rizikovějších měn

Dopad na akciový trh

Pouhé očekávání změny úrokových dolarových sazeb má velký vliv na akciový trh nejen v USA, ale na burzy v zásadě po celém světě. V případě zvýšení sazeb ze strany Fed se dle ekonomické teorie dá očekávat pokles akciového trhu, protože se společnostem kotovaných na burze sníží budoucí očekávané výnosy (firmy budou mít např. vyšší náklady na úvěr). Nemusí to platit pro společnosti napříč všemi sektory, protože např. finanční sektor (banky, hypotéční společnosti…) mohou na zvyšování sazeb vydělat. V případě, že Fed sníží sazby, je dopad na akciový trh (opět teoreticky) opačný.

Dopad na trh dluhopisů

Oproti akciím je dopad změny sazeb ze strany Fed na trh s dluhopisy opačný tzn. že v případě růstu sazeb se cena dluhopisů snižuje. Důvodem je fakt, že budoucí peněžní tok z daného dluhopisu je nutné diskontovat vyšší úrokovou sazbou, to má negativní dopad na současnou hodnotu dluhopisu. Samozřejmě je nutné vzít v potaz i dobu splatnosti dluhopisu, protože v případě delších splatností jsou dluhopisy obvykle na změnu sazeb citlivější.

Dopad na rizikovější měny

Dopad změn dolarových sazeb pocítí i „rizikovější“ měny. Pokud Fed zvyšuje úrokové sazby na dolaru, bere tím „vítr z plachet“ rizikovějším měnám, protože se teoreticky zvyšuje přitažlivost dolaru díky úrokům plynoucím z jeho držení. Tím pádem je tlumen zájem o rizikovější aktiva obecně, protože dolar je stále brán jako tzv. bezpečný přístav. Pokud naopak Fed snižuje dolarové sazby, zájem o rizikovější aktiva se teoreticky zvýší.