Velké srovnání maloobchodu: kdo v regionu nakupuje a komu dochází dech

České domácnosti znovu více utrácejí, ale oživení není společným příběhem celé V4. Rozhoduje růst kupní síly, důvěra v budoucnost i to, zda stát rodinné rozpočty podporuje, nebo z nich vybírá více.

Růst ještě neznamená vítězství

Srpnový maloobchod vykresluje středoevropský region jako oblast, která roste rychleji než eurozóna, ale velmi rozdílným tempem. České reálné tržby podle ČSÚ meziročně vzrostly o 4,3 %. V harmonizovaném srovnání Eurostatu přidaly Polsko a Maďarsko shodně 2,4 %, Slovensko 2,0 % a Rumunsko 1,2 %. Eurozóna vykázala růst o 0,8 %. Samotný žebříček však o kondici spotřebitele vypovídá méně, než se zdá.

Podstatné je, odkud jednotlivé země přicházejí.

V červenci byl sezónně očištěný objem prodejů v Česku pouze 4 % nad průměrem roku 2021, podobně jako v eurozóně. Polsko bylo přibližně o 14 % výše a Rumunsko o 11 %. Český rychlejší meziroční růst tedy neznamená nejsilnější dlouhodobou spotřebu. Stejně tak nynější rumunská slabost nemaže předchozí expanzi. Rozlišovat mezi tempem růstu a dosaženou úrovní je pro hodnocení trhu zásadní.

Kupní síla se vrací. Důvěra ji následuje různě

České oživení má konkrétní oporu. Reálná průměrná mzda ve druhém čtvrtletí vzrostla o 4,3 %. Domácnosti mohou nakoupit více, aniž by musely stejnou měrou čerpat rezervy. V srpnu rostly prodeje potravin o 3 %, nepotravinářského zboží o 7,4 % a internetových obchodů o 15 %. Výjimkou byly pohonné hmoty s poklesem o 3,2 %. Spotřebitel tedy nerozšiřuje všechny výdaje stejně.

Také představa trvale vystrašeného českého zákazníka potřebuje aktualizaci. Po dvou měsících poklesu se v září důvěra zlepšila: zmírnily se obavy o ekonomiku a mírně přibylo domácností očekávajících lepší vlastní finance. V eurozóně se naopak spotřebitelská důvěra po čtyřech měsících zotavování zhoršila. Český růst nákupů nyní doprovází i zlepšení očekávání, evropské oživení takovou oporu nemá všude.

Polsku pomáhá odolný pracovní trh a růst příjmů. Evropská komise však už v jarní prognóze upozornila, že dražší energie a zpomalující mzdy budou růst disponibilního příjmu brzdit. Polský zákazník má z čeho utrácet, ale prostor pro další zrychlení se zužuje. Pro české exportéry je tedy Polsko stále perspektivní trh, nikoli záruka snadného růstu.

Vlády rozdělují region více než společná měna

Ještě výraznější rozdíl vytváří rozpočtová politika. V Maďarsku spotřebu podporují růst mezd, daňové úlevy rodinám a další vládní opatření. Komise zároveň spojuje loňskou spotřebu s poklesem úspor domácností. To je podstatný rozdíl proti růstu založenému výhradně na trvalém zlepšování příjmů - čerpání rezerv má své meze. Srpnové zpomalení růstu tržeb z 4,9 na 2,4 % a meziměsíční pokles o 0,7 % ukazují, že ani silná podpora nezajišťuje plynulou expanzi.

Slovensko a Rumunsko čelí opačnému tlaku. Konsolidace veřejných financí, daňové změny a omezení růstu veřejných mezd zatěžují disponibilní příjmy. V Rumunsku se přidává zmrazení penzí a vysoká inflace. Domácnosti zde nemusejí pouze odkládat nákupy kvůli nejistotě; jejich rozpočty mají také menší reálnou kapacitu.

Slovenský detail tuto křehkost dobře vystihuje. Přes celkový srpnový růst klesly reálné tržby supermarketů a hypermarketů o 2 %, zatímco prodejny vybavení domácností přidaly 8,6 %. Souhrnné číslo tak může vypadat příznivě, i když významná část běžných nákupů slábne. Rumunský návrat k meziročnímu růstu po předchozích propadech zase sám o sobě nestačí k závěru, že je útlum překonán.

Hlavní dělicí čárou regionu je vývoj peněz, které domácnosti skutečně mohou utratit. Společná měna Slovensko před domácím rozpočtovým utažením nechrání; vlastní měna naopak nezaručuje silnější spotřebu.

Příští rok rozhodnou energie a jistota příjmů

Za základní scénář pro budoucí měsíce a pro nadcházející rok lze považovat pokračující, ale nerovnoměrné oživení. Česko a Polsko mají lepší předpoklady díky příjmům a zaměstnanosti. Maďarská poptávka bude citlivá na trvání vládní podpory, slovenská a rumunská na sílu další konsolidace. Jarní prognóza Komise předpokládá v obou posledně jmenovaných zemích zlepšení spotřeby v roce 2027; nejde však o jistotu.

Společným rizikem jsou drahé energie. Neodebírají peníze jen u čerpací stanice nebo ve vyúčtování. Přes dopravu a výrobu mohou zdražovat další zboží. Pokud se současně zhorší vyhlídky zaměstnanosti, dá se čekat vyšší sklon k tvorbě rezerv a odkládání nákupů. Samotné zpomalení inflace pak nemusí stačit: nižší tempo zdražování totiž nevrací původní cenovou hladinu.

Pro firmy z toho plyne, že plošná sázka na „oživení střední Evropy“ je příliš hrubá. Rozhodující bude země, sortiment a zákaznická skupina. Růst objemu trhu také automaticky neznamená růst marže, zejména pokud firma bojuje o zákazníka cenou a současně dováží v cizí měně.

Co si lze ze srovnání odnést

• Česko: růst má oporu v kupní síle i zlepšené důvěře.

• Polsko: silnější dlouhodobá expanze, ale postupně slábnoucí příjmový impulz.

• Maďarsko: podporovaná spotřeba, jejíž udržitelnost nelze odvozovat z jednoho měsíce.

• Slovensko a Rumunsko: návrat růstu bude záviset na úlevě pro reálné rodinné rozpočty.

• Eurozóna: slabé oživení a zhoršená důvěra omezují optimismus pro celý region.

FAQ

1. Co ukazují maloobchodní tržby o spotřebitelích?

Reálné tržby zachycují vývoj prodejů po očištění o ceny. Jejich růst naznačuje vyšší objem nákupů, ale nemusí znamenat lepší situaci všech domácností. Důležitá je také struktura nakupovaného zboží.

2. Proč se maloobchod v jednotlivých zemích vyvíjí rozdílně?

Rozhoduje růst příjmů vůči inflaci, situace na pracovním trhu a důvěra domácností. Významnou roli mají také daně, sociální podpora a rozpočtová opatření vlád.

3. Znamená rychlejší růst tržeb silnější spotřebu?

Ne automaticky. Rychlý růst může následovat po hlubokém propadu. Vedle meziroční změny je proto potřeba sledovat, zda se objem nákupů skutečně vrátil na dřívější úroveň.

4. Jak může dražší energie ovlivnit další nákupy?

Vyšší výdaje za energie a paliva zmenšují část rozpočtu dostupnou na ostatní zboží. Zároveň mohou přes náklady výroby a dopravy zdražovat další produkty a podporovat opatrnost domácností.

5. Co ze srovnání vyplývá pro české exportéry?

Poptávku je třeba hodnotit podle konkrétní země, sortimentu a zákaznické skupiny. Růst celého maloobchodu nezaručuje vyšší odbyt firmy ani lepší marži; záleží také na konkurenci, nákladech a měnovém kurzu.