Střední Evropa pod lupou: Polsko zpomaluje, Slovensko ztrácí dech a Rumunsko překvapilo

Nová data ukázala rozdílnou kondici ekonomik střední Evropy. Polsko zůstává tahounem regionu, Slovensko slábne a Rumunsko překvapilo návratem k růstu.

Region se vydává různými směry

Dnešní údaje o HDP za třetí čtvrtletí a říjnové inflaci ukázaly, že ekonomiky střední a východní Evropy procházejí rozdílným vývojem. Zatímco Polsko si udržuje poměrně vysoké tempo růstu, Slovensko viditelně ztrácí dynamiku. Největší překvapení přineslo Rumunsko, jehož ekonomika se po předchozím poklesu vrátila k meziročnímu růstu. Česko si udržuje mírné oživení, zatímco Maďarsko nadále hledá cestu k výraznějšímu hospodářskému růstu.

Zajímavý je také vývoj inflace. Ve většině těchto zemí cenové tlaky ustupují, přestože rozdíly zůstávají výrazné. Zatímco Maďarsko a Česko vykazují relativně nízkou inflaci, Rumunsko nadále bojuje s vysokým růstem cen.

Polsko zůstává tahounem, ale začíná ztrácet tempo

Polská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,5 %, což představuje zpomalení z revidovaných 4,1 % ve druhém čtvrtletí. Výsledek zároveň zaostal za očekáváním trhu ve výši 3,7 %. Mezikvartálně HDP přidal 0,8 %.

Za zpomalením stojí především slabší spotřeba domácností, na jejichž kupní sílu doléhají vyšší ceny pohonných hmot. Přesto Polsko zůstává nejvýkonnější ekonomikou ze sledovaných zemí.

Pozitivní zprávou je pokles říjnové inflace ze 4,1 % na 3,5 %. Cenový vývoj však není jednoznačný. Zatímco některé položky zlevňují, náklady na bydlení, zdravotnictví či dopravu nadále rostou poměrně rychle. Pro polskou centrální banku to znamená, že prostor pro snižování sazeb existuje, ale opatrnost zůstává namístě.

Slovensko: růst téměř zamrzl

Slovenská ekonomika vykázala meziroční růst pouze 0,3 %, zatímco ve druhém čtvrtletí dosahoval 0,7 %. Jde o nejslabší výsledek za posledních 15 čtvrtletí. Mezikvartálně hospodářství přidalo jen 0,1 %.

Přestože ekonomiku podporují spotřeba domácností a investice, jejich příspěvek zatím nestačí k výraznějšímu oživení. Slovensko tak ukazuje, jak obtížné je obnovit hospodářskou dynamiku v prostředí slabšího průmyslu a nejisté zahraniční poptávky.

Říjnová inflace zpomalila z 3,1 % na 3,0 %, nejníže od prosince 2024. Pomohlo zejména zpomalení růstu cen dopravy. Naopak ceny bydlení a energií zůstávají významným zdrojem inflačních tlaků.

Rumunsko překvapilo silným čtvrtletním oživením

Rumunská ekonomika překonala očekávání. Namísto předpokládaného meziročního poklesu o 1,1 % vykázala růst o 0,1 %. Ještě výraznější překvapení přinesl mezikvartální vývoj, kdy HDP vzrostl o 2,1 %, nejrychleji od začátku roku 2022.

Jde o první meziroční růst v letošním roce. Takto výrazné čtvrtletní oživení však zatím nelze automaticky považovat za začátek dlouhodobého růstového trendu. Rumunská ekonomika stále čelí vysoké inflaci, která podle říjnových údajů dosahuje 6,9 %.

Právě kombinace silnějšího HDP a přetrvávající inflace může rumunské centrální bance komplikovat rozhodování o úrokových sazbách.

Maďarsko: inflace ustupuje, ale ekonomice chybí dynamika

Maďarská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,5 %, což znamená zpomalení z předchozích 1,7 %. Mezikvartálně HDP přidal pouze 0,1 %, zatímco ve druhém čtvrtletí rostl o 0,5 %. Maďarsko tak sice vykazuje meziroční růst, aktuální hospodářská dynamika však zůstává velmi slabá.

Ekonomiku podporují především průmysl a služby, zatímco zemědělství její výkon brzdí. Pro zemi silně navázanou na evropský automobilový průmysl bude zásadní další vývoj zahraniční poptávky a investic.

Příznivější obrázek nabízí inflace. Ta v říjnu dosáhla 2,0 %, oproti zářijovým 1,6 % sice zrychlila, ale stále patří k nejnižším v regionu. Jádrová inflace dosáhla 2,1 %.

Maďarsko tak řeší opačný problém než Rumunsko. Zatímco Rumunsko bojuje s vysokou inflací, Maďarsko potřebuje především obnovit hospodářský růst. Nižší inflace přitom vytváří prostor pro případné uvolnění měnové politiky, centrální banka však musí zohledňovat také stabilitu forintu.

Česko: pomalejší růst, ale příznivější inflace

Česká ekonomika stojí mezi polskou dynamikou a slovenskou stagnací. Ve třetím čtvrtletí HDP meziročně vzrostl o 1,6 %, což znamená zpomalení z předchozích 1,8 %. Mezikvartálně však ekonomika přidala 0,5 %, a pokračuje tak v oživení.

Růst podporuje zejména spotřeba domácností a zahraniční obchod. Slabším místem zůstává část průmyslu a investiční aktivita. Říjnová inflace přitom dosáhla 2,4 %, což představuje druhou nejnižší hodnotu ze sledovaných ekonomik po Maďarsku. Jádrová inflace však zůstává na 3,1 %, takže ani česká ekonomika nemá nad cenovými tlaky zcela vyhráno.

Z porovnání vyplývají tři zásadní závěry:

• Polsko zůstává růstovým lídrem, přestože jeho ekonomika postupně zpomaluje.

• Česko a Maďarsko vykazují relativně nízkou inflaci, jejich hospodářská dynamika se však liší. Česko roste mezikvartálně rychleji, zatímco Maďarsko téměř stagnuje.

• Slovensko a Rumunsko čelí odlišným problémům. Slovensko trápí slabý růst, Rumunsko především vysoká inflace a nejistá udržitelnost oživení.

Region se rozděluje, rozhodovat bude udržitelnost růstu

Nejnovější čísla ukazují, že střední a východní Evropa už dávno není z ekonomického pohledu jednotným regionem. Přestože jednotlivé země čelí podobným vnějším podmínkám, jejich hospodářské výsledky se výrazně rozcházejí.

Polsko si udržuje pozici hlavního růstového motoru, ale jeho zpomalení naznačuje, že ani silnější domácí poptávka nemusí být dlouhodobě samozřejmostí. Česko nabízí vyváženější kombinaci mírného růstu a relativně nízké inflace. Maďarsko sice dokázalo výrazně omezit cenové tlaky, ale zatím se mu nedaří nastartovat přesvědčivější hospodářské oživení.

Největší otazníky visí nad Slovenskem a Rumunskem. Slovenská ekonomika se pohybuje na hranici stagnace a její silná závislost na automobilovém průmyslu představuje riziko v případě dalšího oslabení evropské poptávky. Rumunsko naopak překvapilo prudkým čtvrtletním růstem, jeho další rozvoj však může brzdit vysoká inflace.

Pro měnové trhy bude zásadní rozdílné směřování měnových politik. Zatímco nižší inflace může vytvářet prostor pro snižování úrokových sazeb v Maďarsku či Polsku, Rumunsko zůstává kvůli vysokému růstu cen v obtížnější situaci. Česká koruna může těžit z relativně stabilního domácího prostředí, zatímco zlotý a forint mohou výrazněji reagovat na změny očekávání ohledně úrokových sazeb.

Pro české firmy obchodující v regionu z toho plyne důležitý závěr. Silnější hospodářský růst nemusí automaticky znamenat stabilnější měnu a nízká inflace sama o sobě nezaručuje prosperující ekonomiku. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi se mohou promítat do zahraniční poptávky, platebních podmínek i kurzových rizik.

V příštích čtvrtletích proto nebude rozhodující pouze to, která ekonomika roste nejrychleji, ale především to, která dokáže růst udržet bez obnovení inflačních tlaků. Právě kombinace hospodářské dynamiky, cenové stability a důvěry investorů může určovat další směřování regionálních měn.

FAQ: Nejčastější otázky

1. Která ekonomika regionu roste nejrychleji?

Polsko. Ve třetím čtvrtletí 2026 vykázalo meziroční růst HDP o 3,5 %, výrazně více než ostatní sledované země.

2. Proč slovenská ekonomika zpomaluje?

Slabší hospodářská dynamika souvisí mimo jiné s průmyslem a zahraniční poptávkou. Domácí spotřeba zatím nedokáže zajistit výraznější oživení.

3. Znamená rumunský růst konec ekonomických problémů?

Zatím nikoli. Přestože HDP mezikvartálně vzrostl o 2,1 %, meziroční růst činil pouze 0,1 % a inflace zůstává vysoká.

4. Proč Maďarsko neroste rychleji, když má nízkou inflaci?

Nízká inflace sama o sobě nezaručuje hospodářský růst. Maďarskou ekonomiku nadále omezuje slabší investiční aktivita a nejistá zahraniční poptávka.

5. Jak mohou výsledky ovlivnit měnové kurzy?

Silnější ekonomický růst může podporovat domácí měnu, zatímco vysoká inflace a nejistota zvyšují kurzová rizika. Rozhodující však budou také úrokové sazby a očekávání investorů.