Růst evropské ekonomiky pozitivně překvapil

Ekonomika eurozóny ve 2. čtvrtletí vzrostla o 0,4 % a překonala pesimistické signály předstihových ukazatelů. Odolnější hospodářství zároveň dává Evropské centrální bance větší prostor soustředit se na přetrvávající inflaci.

Klíčové body

• HDP eurozóny ve 2. čtvrtletí vzrostl o 0,4 % mezikvartálně a o 1,0 % meziročně.
• Růst byl poměrně široký, přičemž mezi velkými ekonomikami pozitivně vyniklo Španělsko.
• Odolnější ekonomika zvyšuje prostor pro zvýšení sazeb na zářijovém zasedání Evropské centrální banky.

Dnešní zpřesněný odhad potvrdil, že ekonomika eurozóny ve 2. čtvrtletí vzrostla o 0,4 % mezičtvrtletně. Meziročně byl HDP vyšší o 1,0 %. Výsledek je příjemným překvapením zejména ve srovnání s průzkumy PMI, které během 2. čtvrtletí signalizovaly de facto stagnaci až mírný pokles ekonomické aktivity. Eurozóna tak zatím zvládá dražší energie a geopolitické napětí lépe, než naznačovaly předstihové ukazatele. Růstové tempo však zůstává utlumené.

Pohled na jednotlivé země ukazuje poměrně široké, ale nerovnoměrné oživení. Německo, Francie a Itálie shodně přidaly 0,2 % mezičtvrtletně, zatímco Nizozemsko vzrostlo o 0,4 %. Premiantem zůstává Španělsko s růstem o 0,7 %. Výsledek celé eurozóny výrazně podpořilo také Irsko, kde HDP vyskočil o 3,9 %. Irský HDP však kvůli aktivitám nadnárodních firem vykazuje vysokou kolísavost. 

Detailní výdajová struktura HDP zatím zveřejněna nebyla, dostupné údaje však ukazují několik zdrojů růstu. Spotřeba domácností zůstala odolnější, než naznačovala slabá důvěra spotřebitelů, a ekonomiku podporovaly také vládní výdaje. Investice získaly impulz mimo jiné z výdajů na umělou inteligenci a v Německu se postupně začínají projevovat vyšší výdaje na obranu a infrastrukturu. Překvapivě dobře se držel také průmysl, který v minulých letech hospodářský růst spíše brzdil. Část výkonu ale mohla souviset s předzásobením a urychlením objednávek kvůli obavám z dalších problémů v dodavatelských řetězcích.

Dobrou zprávou je také to, že zaměstnanost v eurozóně ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,1 % mezičtvrtletně a meziročně o 0,5 %. Firmy tedy zatím nepřistoupily k výraznějšímu propouštění, přestože hospodářské prostředí zůstává nejisté. Na druhou stranu zaměstnanost roste pomaleji než HDP, což ukazuje na opatrnost podniků při nabírání nových pracovníků. Pokud by se vyšší ceny energií začaly více promítat do spotřeby a firemních nákladů, právě trh práce může být jedním z míst, kde se zpomalení projeví jako první.

Výhled pro druhou polovinu roku je proto stále opatrný. Vysoké ceny energií, pokračující konflikt na Blízkém východě a vyšší úrokové sazby budou růst brzdit, takže zopakování tempa 0,4 % není samozřejmé. Pro 3. čtvrtletí se rýsuje mezikvartální růst v rozmezí 0,2 – 0,3 % a za celý rok přibližně 0,8 až 0,9 %. Zatím se však nacházíme uprostřed srpna, takže výhled na 3. čtvrtletí se může ještě výrazněji změnit. 

Pro Evropskou centrální banku (ECB) je dnešní výsledek důležitý hlavně tím, že snižuje obavy z recese a dává jí větší prostor soustředit se na inflaci, která v červenci zrychlila na 2,9 %. Silnější HDP tak spíše podporuje scénář dalšího zvýšení sazeb o 25 bazických bodů v září, než aby ECB nutil k opatrnějšímu postoji.

FAQ

Jak rychle rostla eurozóna?

Mezikvartálně o 0,4 %.

Která velká ekonomika rostla nejrychleji?

Španělsko s růstem o 0,7 %.

Co výsledek znamená pro ECB?

Posiluje argument pro zářijové zvýšení sazeb.