Rumunská inflace znovu roste. Politická krize ohrožuje rating země

Rumunská inflace v září zrychlila na 6,6 % ze srpnových 6,2 % a překonala očekávání trhu ve výši 6,45 %. Přestože ještě v květnu dosahovala téměř 11 %, prudké letní zpomalení bylo především statistické. Rumunsko navíc čelí dlouhodobé vládní krizi, vysokému zadlužování a riziku ztráty investičního ratingu.

Proč inflace v létě tak prudce klesla?

Mezi květnem a srpnem se rumunská meziroční inflace snížila z 10,9 % na 6,2 %. Hlavní příčinou byla vysoká srovnávací základna z roku 2025. Tehdy skončilo zastropování cen elektřiny a vláda zvýšila DPH i spotřební daně. Tyto jednorázové cenové šoky postupně vypadly z meziročního výpočtu.

Pokles inflace proto neznamenal zlevňování. Jen v srpnu spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,22 %.

Zářijová data ukázala přetrvávající cenové tlaky

Zářijová inflace dosáhla 6,6 %, tedy o 0,15procentního bodu více, než očekával trh. Zdražování potravin zrychlilo z 2,6 % na 3,0 % a nepotravinářského zboží z 6,4 % na 7,1 %. Inflace služeb sice mírně zpomalila, stále však přesahovala 11 %.

Významným rizikem zůstávají pohonné hmoty. Benzin meziročně zdražil o 28,4 % a nafta o 37,6 %. Vyšší náklady na dopravu se přitom mohou postupně promítat také do cen dalšího zboží a služeb.

Politická krize komplikuje ozdravení rozpočtu

Rumunsko je od května bez vlády s plným mandátem. Kabinet premiéra Ilieho Bolojana padl po odchodu sociálních demokratů z koalice kvůli sporům o úsporná opatření. Koncem září parlament odmítl také vládu navrženou Siegfriedem Mureșanem.

Politická nejistota přichází v době, kdy země potřebuje pokračovat v rozpočtových reformách. Podle jarní prognózy Evropské komise by rumunská ekonomika letos měla vzrůst pouze o 0,1 %.

Mezi hlavní ekonomická rizika patří:

• Rozpočtový deficit: očekávaných 6,2 % HDP v roce 2026.

• Veřejný dluh: pokračující růst směrem k 63 % HDP v roce 2027.

• Slabá domácí poptávka: domácnosti zatěžují vysoké ceny a daňové změny.

• Politická nestabilita: nejistota ohledně dalších reforem a čerpání evropských prostředků.

Rating Rumunska zůstává na hraně

Ratingová agentura S&P začátkem října potvrdila Rumunsku hodnocení BBB− s negativním výhledem. Jde o nejnižší stupeň investičního pásma. Negativní výhled mají také agentury Moody’s a Fitch.

S&P upozorňuje zejména na vysoké potřeby financování, schodek běžného účtu a riziko, že politická krize zabrzdí snižování rozpočtového deficitu. Případná ztráta investičního ratingu by mohla zvýšit náklady na státní dluh a oslabit důvěru investorů.

Co to znamená pro rumunský leu?

Rumunská centrální banka musí zohledňovat přetrvávající inflaci i slabý výkon ekonomiky. Politická nejistota a vysoké schodky současně představují riziko pro kurz leu. Pro české firmy obchodující s Rumunskem proto zůstává důležité sledovat nejen měnovou politiku, ale také vývoj veřejných financí a stabilitu vlády.

FAQ: Rumunská inflace a ekonomika

1. Proč rumunská inflace v létě prudce klesla?

Především kvůli odeznění vlivu zdražení elektřiny a zvýšení daní z léta 2025.

2. Proč inflace v září znovu vzrostla?

Zrychlilo zdražování potravin a nepotravinářského zboží. Významné tlaky přetrvávají u pohonných hmot.

3. Jaký rating má Rumunsko?

Agentura S&P mu přiděluje BBB− s negativním výhledem, tedy nejnižší investiční stupeň.

4. Jak vysoký je rumunský veřejný dluh?

Evropská komise očekává jeho růst přibližně na 63 % HDP v roce 2027.

5. Co může ovlivnit kurz rumunského leu?

Inflace, úrokové sazby, politická stabilita, stav veřejných financí a důvěra zahraničních investorů.