Průmysl v červených číslech, stavebnictví roste

Průmyslu se v srpnu nedařilo, když poklesla produkce, nové zakázky i zaměstnanost. Opakem je stavebnictví, kde produkce výrazně rostla a to jak zásluhou inženýrského, tak i pozemního stavitelství. V zahraničním obchodě se zbožím se v srpnu obchodní bilance vrátila do přebytku.

Průmyslová a stavební produkce, zahraniční obchod se zbožím (srpen 2025)

Průmysl v srpnu skončil kompletně v červených číslech. Průmyslová produkce v srpnu oproti červenci poklesla o 1,1 % a v meziročním srovnání o 1,3 %. Pokles v srpnu zaznamenaly i nové průmyslové zakázky, a to o 5,5 % meziměsíčně a o 5,2 % v meziročním srovnání (sezónně očištěná data). Od června lze navíc pozorovat útlum zahraniční poptávky, když trojměsíční klouzavý průměr nových zahraničních zakázek byl letos v srpnu nejslabší od ledna a od října 2023. V neposlední řadě pokračoval v srpnu pokles zaměstnanosti v průmyslu, když se průměrný evidenční počet zaměstnanců v srpnu meziročně snížil o 1,9 %.

V srpnu oproti červenci výrazně poklesla produkce v těžbě a dobývaní o 8,1 %, ve zpracovatelském průmyslu se produkce snížila o 1,2 %, zatímco v energetice o 0,9 % vzrostla. Produkce ve zpracovatelském průmyslu byla v srpnu nejslabší od letošního ledna, když od dubna z měsíce na měsíc setrvale klesá. Letní průmyslovou produkci je kvůli vlivu celozávodních dovolených vždy lepší brát jako celek za oba měsíce, tj. za červenec a za srpen, ale i v tomto případě je ve zpracovatelském sektoru jednoznačně vidět ochabující výrobní aktivitu.

Z velkých odvětví zpracovatelského průmyslu v srpnu oproti červenci výrazně poklesla produkce ve strojírenství, kde byla výroba nejslabší od 2. čtvrtletí 2020! K meziměsíčnímu poklesu produkce došlo i v případě elektrických zařízení či počítačů a optických přístrojů. Situaci zachraňoval alespoň růst výroby motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků.

V posledních měsících se stále zřetelněji ukazuje, že výraznější oživení průmyslu v období únor až duben, bylo dočasné a podmíněné efektem předzásobení před zavedením amerických cel. Na tuzemský výrobní sektor nyní začíná stále více dopadat negativní efekt cel v kombinaci s utlumenou zahraniční poptávkou a přetrvávající slabostí německého průmyslu. Předstihové ukazatele z tuzemské výroby (PMI, konjunkturální průzkumy) sice vyznívají mírně pozitivně, což se však nyní v tvrdých číslech z průmyslu příliš vidět není. V souhrnu za celý letošní by mohl průmysl růst zhruba o 0,5 %.

Oproti průmyslu se v létě stavebnictví velmi solidně dařilo. Stavební produkce v srpnu vzrostla o 2,3 % m/m a o 17,1 % r/r. Růst stavebnictví byl v srpnu opět rozprostřený jak na inženýrské stavitelství (+27,4 % r/r), tak na pozemní stavitelství (+11,2 % r/r). V růstu inženýrského stavitelství se nadále odráží státní investice do dopravní infrastruktury. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení v srpnu vzrostla o 12,2 %. Meziročně bylo zahájeno o 0,4 % bytů méně, ale dokončeno bylo o 35,4 % bytů více.

V zahraničním obchodu se zbožím v srpnu vývoz +4,7 % m/m a -5,7 % r/r, dovoz +3,4 % m/m a -4,3 % r/r. Obchodní bilance se po červenci vrátila mírně do přebytku 5,6 mld. korun. V období leden až srpen vývoz za stejné období loňského roku vzrostl o 3,4 %, dovoz o 4,1 % a obchodní bilance vykázala přebytek ve výši 142,5 mld. korun.

Co stálo za srpnovým mírným přebytkem zahraničního obchodu? Příznivý vliv na celkové saldo měla podle ČSÚ hlavně bilance obchodu s chemickými látkami a přípravky, kde se zmenšil deficit o 2,7 mld. korun. Přebytek obchodu se stroji a zařízeními vzrostl o 1,9 mld. korun a záporná bilance obchodu se základními kovy byla menší o 0,7 mld. korun. Nepříznivý vliv měl naopak zejména větší schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 5,0 mld. korun. Dále se snížil přebytek obchodu s kovodělnými výrobky o 1,6 mld. korun a motorovými vozidly o 1,3 mld. korun.