Průmysl v červenci klopýtl, oživení ale pokračuje

Červencový pokles průmyslu ovlivnily hlavně letní odstávky, zatímco zahraniční poptávka zůstává silná. Stavebnictví mírně rostlo a obchodní bilance skončila ve schodku.

Klíčové body

• Průmyslová produkce meziměsíčně klesla o 1,1 %, oživení však pokračuje.
• Zahraniční průmyslové zakázky meziročně vzrostly o výrazných 15,7 %.
• Stavebnictví přidalo 0,4 %, zatímco obchodní bilance skončila schodkem 8,5 mld. Kč.

Průmyslová a stavební produkce (červenec 2026)

Průmysl v červenci odevzdal větší část červnového růstu. Průmyslová produkce v červenci oproti červnu poklesla o 1,1 % a v meziročním srovnání se reálně zvýšila o 3,1 %. Tento vývoj byl však z velké části zkreslen celozávodními dovolenými a omezením výroby ve velkých podnicích. Letní čísla z průmyslu za červenec a srpen je lepší posuzovat dohromady. Zároveň z jednoho slabšího měsíce nemá smysl dělat negativní závěry, obzvláště když indexy podnikatelských nálad signalizují pokračující konjunkturu ve výrobním sektoru. 

Nové průmyslové zakázky v červenci sice poklesly o 3,2 %, ale meziročně jejich hodnota vzrostla o 7,2 %. Meziměsíční pokles zakázek však v červenci přišel poté, co jejich hodnota v červnu výrazně vzrostla. Pozitivní je navíc vývoj zahraničních zakázek, které v červenci meziročně vzrostly o 15,7 %. V neposlední řadě je třeba zmínit, že v červnu hodnotu nových zakázek jednorázově výrazně navýšily objednávky ostatních dopravních prostředků a zařízení. Oživení zahraniční poptávky zůstává v posledních měsících velmi dobře viditelné.

V červenci i nadále pokračoval pokles zaměstnanosti v průmyslu, když evidenční počet zaměstnanců meziročně poklesl o 1,0 %. 

V meziměsíčním srovnání v červenci poklesla produkce ve většině oddílů zpracovatelského průmyslu včetně výroby motorových vozidel. Výjimkou byl růst produkce ve strojírenství (+4,3 %). V těžkém průmyslu produkce poklesla o 0,7 %. Mírný meziměsíční růst produkce o 0,3 % si připsala energetika. V meziročním srovnání k růstu průmyslu v červenci nejvíce přispěl sektor energetiky a také výroba motorových vozidel a elektrických zařízení. 

Předstihové ukazatele (např. PMI) v posledních měsících signalizují solidní výkonost domácího průmyslu. Ani slabší červenec nic nemění na tom, že tuzemský průmysl postupně ožívá a přibývají nové zakázky. Pomáhá zejména silnější zahraniční poptávka a dobrý výkon automobilového či elektronického sektoru. Pozitivní je i růst využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu na nejvyšší hodnoty od roku 2021. Oživení však zatím není plošné a firmy zůstávají opatrné při nabírání zaměstnanců, což dobře ilustruje pokračující pokles zaměstnanosti v průmyslu. 

V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst průmyslové produkce zhruba o 2 %. Rizikem o něco slabšího růstu zůstávají vysoké vstupní náklady spojené s cenami energetických komodit a také problémy v dodavatelských řetězcích. 

Stavební produkce v červenci oproti červnu vzrostla o 0,4 % a v meziročním srovnání růst zpomalil na 1,8 %. Červen opět ukázal na rozdílný vývoj v jednotlivých odvětvích. Zatímco produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla o 4,9 %, tak inženýrské stavitelství pokleslo o 3,4 %. Opticky slabší růst stavebnictví v letošním roce lze připsat vysoké statistické základně z roku 2025, kdy stavební produkce jela na plné obrátky. V případě stavebnictví zůstává i nadále problémem nedostatek zaměstnanců a také nedostatečná poptávka. Počet vydaných stavebních povolení v červenci meziročně vzrostl o 4,0 %.

Zahraniční obchod se zbožím (červenec 2026)

V zahraničním obchodě se zbožím v červenci meziročně vzrostl vývoz o 3,9 % na 390,2 mld. korun a dovoz o 5,2 % na 398,7 mld. korun. Meziměsíčně po sezónním očištění se snížil vývoz o 2,3 % a dovoz o 3,1 %. Obchodní bilance v červenci skončila schodkem 8,5 mld. korun. V červenci tak došlo k obvyklému sezonnímu obratu zahraničního obchodu do záporných hodnot, který byl navíc umocněn dovozem dražších energetických komodit. 

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím v červenci příznivě ovlivnilo zejména zlepšení bilance obchodu s kovodělnými výrobky o 4,0 mld. Kč, vyšší přebytek s elektřinou o 2,4 mld. Kč a motorovými vozidly o 1,7 mld. Kč. Nepříznivý vliv na celkovou bilanci mělo naopak hlavně prohloubení deficitu obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 6,7 mld. Kč, s ropou a zemním plynem o 3,7 mld. Kč a také zhoršení bilance u elektrických zařízení o 2,8 mld. Kč.

Pozitivní je, že vývozní strana české ekonomiky nyní dostává solidní podporu od zahraniční poptávky. Český výrobní PMI dosáhl v červenci 52,2 bodu a nové exportní zakázky svižně rostly. V srpnu se PMI dokonce zvýšil na 54,1 bodu. Zlepšování je patrné také v Německu, kde výrobní PMI vzrostl z červencových 52,2 na srpnových 54,3 bodu. Pozitivní dopad nových zakázek se ale kvůli letním odstávkám pravděpodobně projeví výrazněji až v následujících měsících.

Další vývoj zahraničního obchodu bude odvislý od síly oživení evropského průmyslu a rostoucích exportních zakázek na jedné straně a dražších cen energetických komodit na straně druhé. Případná další eskalace konfliktu na Blízkém východě a narušení přepravních tras by vedly ke zhoršení směnných relací a držely letošní přebytek obchodní bilance výrazně pod loňským číslem 207,1 mld. korun. 

FAQ

Znamená červencový pokles obrat v průmyslu?

Ne, data výrazně ovlivnily letní odstávky.

Co podporuje další oživení?

Především silnější zahraniční poptávka a nové zakázky.

Proč skončil zahraniční obchod ve schodku?

Kvůli sezónnosti a dražším dovozům energií.