Oživení eurozóny překvapivě nabírá na síle

Finální indexy PMI potvrdily nejsilnější čtvrtletí eurozóny od roku 2022, když růst táhnou průmysl i služby. Spolu s poptávkou ale sílí také cenové tlaky, což zvyšuje pravděpodobnost dalšího utažení politiky Evropské centrální banky.

Klíčové body

• Kompozitní PMI vzrostl na 53,1 bodu a potvrdil sílící oživení eurozóny.
• Nové zakázky rostly nejrychleji za 41 měsíců a výrazně se zlepšilo zejména Německo.
• Dražší energie zvyšují cenové tlaky a podporují další zvýšení sazeb ze strany Evropské centrální banky.

Finální zářijové indexy PMI potvrdily překvapivě silné oživení soukromého sektoru eurozóny. Kompozitní PMI vzrostl na 53,1 ze srpnových 52,0 bodu a nachází se tak na nejvyšší úrovni od dubna 2023. PMI ve službách vzrostl na 53,0 ze srpnových 51,6 bodu. Finální výrobní PMI byl dokonce oproti předběžného odhadu revidován z 52,7 na 52,9 bodu a index samotné průmyslové produkce z 53,4 na 53,6 bodu. Soukromý sektor tak expandoval třetí měsíc v řadě a hospodářské oživení bylo rozloženo mezi průmysl i služby. Souhrnně šlo podle průzkumu o nejsilnější čtvrtletí od 2. čtvrtletí roku 2022.

Nejpříznivějším signálem zůstává vývoj poptávky, který ukazuje na možnost pokračování růstu také na začátku 4. čtvrtletí. Celkové nové zakázky rostly nejrychleji za 41 měsíců. Exportní objednávky ve službách přestaly klesat po 39 měsících kontrakce a zahraniční zakázky v celém soukromém sektoru se zvyšovaly nejrychleji za více než čtyři a půl roku. Aktivitu podporovaly zejména služby spojené s informačními technologiemi, investicemi do umělé inteligence a profesionálním poradenstvím. Méně přesvědčivá však byla čísla z trhu práce. Pomalejší nábor ve službách převážil nad obnoveným přijímáním pracovníků v průmyslu, takže celkový růst zaměstnanosti zeslábl. Podnikatelská očekávání se proti srpnu zásadně nezměnila, nadále však zůstávají relativně opatrná.

Méně příznivou částí průzkumu je další zesílení cenových tlaků. Vstupní náklady i prodejní ceny rostly nejrychlejším tempem za čtyři měsíce, zejména kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a dopravě. Cenové indexy PMI neměří přímo tempo spotřebitelské inflace, ukazují však, jak velká část firem hlásí zdražování. Jejich zvýšení proto naznačuje, že energetický šok postupně zasahuje širší část podnikové ekonomiky. Tento signál podporuje také zářijová spotřebitelská inflace HICP v eurozóně, která zrychlila ze srpnových 3,2 % na 3,8 %. Zářijový mix již není klasicky stagflační, protože vyšší náklady doprovází solidní růst aktivity a zakázek. Pro Evropskou centrální banku (ECB) je však kombinace silnější poptávky a rozšiřujících se cenových tlaků méně komfortní situací než samotný energetický šok.

Konkrétně index PMI pro Německo ukázal, že se oživení největší ekonomiky eurozóny rozšířilo z průmyslu také do služeb. Kompozitní PMI byl potvrzen na 53,8 bodu po srpnových 51,8 bodu a dosáhl nejvyšší hodnoty za téměř rok. PMI ve službách vzrostl z 49,7 na 52,9 bodu, nejvýše od února, a ukončil pět měsíců trvající kontrakci. Firmy zmiňovaly lepší poptávku a známky oživování investičních výdajů, zatímco zaměstnanost rostla druhý měsíc v řadě. Výrobní PMI byl proti rychlému odhadu mírně zvýšen na 53,9 bodu. Průmyslová produkce rostla devátý měsíc a zakázky čtvrtý měsíc v řadě. Německé oživení proto působí přesvědčivěji než v předchozích měsících, současně však zesílil růst vstupních i prodejních cen.

Ve Francii byla finální čísla mírně slabší než předběžný odhad, ale nadále ukazují návrat k mírnému růstu. Kompozitní PMI byl snížen z 51,2 na 51,1 bodu, stále však výrazně překonal srpnových 48,5 bodu. PMI ve službách byl revidován z 51,4 na 51,2 bodu po srpnových 48,0 bodu a signalizoval první expanzi od konce loňského roku. Část zlepšení ovšem pravděpodobně představuje pouze kompenzaci srpnového propadu, kdy aktivitu omezovala mimořádná vlna veder. Podkladová poptávka zůstává ve Francii poměrně slabá a vysoké ceny energií, fiskální konsolidace i rostoucí náklady financování mohou další růst brzdit. Francouzský obrat je proto povzbudivý, jeho udržitelnost je však podstatně méně přesvědčivá než v Německu. Nejsilnější růst v rámci eurozóny naopak zaznamenaly Španělsko a Irsko.

Z pohledu hospodářského růstu odpovídají zářijové PMI mezikvartálnímu zvýšení HDP přibližně o 0,4 %. Riziko stagnace eurozóny se dále snížilo, avšak o plnohodnotném hospodářském boomu však stále hovořit nelze. Poptávka po spotřebním zboží zůstává slabá a dopad dražších energií i vyšších dluhopisových výnosů se může projevit teprve se zpožděním. Pro ECB tak finální výsledky PMI signalizují proinflační riziko. ECB v září zvýšila depozitní sazbu na 2,50 % a finanční trh nyní přisuzuje říjnovému zvýšení sazeb pravděpodobnost jen lehce přes 10 % %, zatímco prosincovému přibližně 80 %. Základním scénářem proto podle mě zůstává říjnová pauza a další zvýšení sazeb ze strany ECB v prosinci. Argument pro delší cyklus zpřísňování měnové politiky ECB by však podle mě poskytl až viditelnější přenos dražších energií do jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání v eurozóně. 

FAQ

Jak silné je oživení eurozóny?

Nejsilnější od 2. čtvrtletí 2022.

Která ekonomika se zlepšuje nejpřesvědčivěji?

Německo, kde rostou průmysl i služby.

Co výsledky PMI znamenají pro Evropskou centrální banku?

Podporují prosincové zvýšení sazeb.