Německá spotřeba slábne. Ceny přesto zrychlují

Německá ekonomika nabízí nepříjemnou kombinaci: domácnosti drží peníze stranou, reálný maloobchod meziročně ztrácí, pracovní trh se nedokáže nadechnout a inflace místo ústupu zrychluje. To není obraz přesvědčivého oživení. Je to varování, že další cenový šok může udusit už tak křehkou spotřebu.

Slabá spotřeba, rychlejší růst cen

Srpnové maloobchodní tržby byly reálně o 0,4 % nižší než před rokem. Proti červenci sice vzrostly o 1,3 %, jenže následovaly po červencovém propadu o revidovaných 3,2 %. Jednoměsíční odraz se proto nedá považovat za obrat trendu. Zvlášť když průzkum GfK pro říjen ukazuje pokles spotřebitelského klimatu z −26,8 na −30,6 bodu. Ochota spořit vystoupala na úroveň připomínající finanční krizi roku 2008 a ochota k větším nákupům zůstává hluboko pod nulou.

Za běžných okolností by ochablá poptávka měla brzdit růst cen. Jenže nyní přichází tlak z druhé strany: dražší energie a jejich průsak do účtů domácností i nákladů firem. Německá meziroční inflace v září zrychlila ze srpnových 2,9 % na předběžných 3,3 %. Slabý zákazník tedy obchodníkům nedává prostor ke zdražování podle libosti; současně jim však nedokáže zlevnit paliva, dopravu ani vytápění. Právě tato nesouměrnost je nebezpečná.

To nejdůležitější

• Srpnové maloobchodní tržby meziročně reálně klesly o 0,4 %. Meziměsíční růst následoval po výrazném červencovém propadu.

• Spotřebitelské klima pro říjen kleslo na −30,6 bodu. Domácnosti více spoří a odkládají větší nákupy.

• Předběžná zářijová inflace zrychlila z 2,9 % na 3,3 %, především pod tlakem dražších energií.

• Nezaměstnanost setrvala na 6,4 %, počet nezaměstnaných však po sezonním očištění vzrostl.

• Současný vývoj zvyšuje riziko stagflační epizody: slabého růstu doprovázeného zvýšenou inflací.

Nejistota na trhu práce i v průmyslu

Ani pracovní trh nepřináší uklidnění. Zářijová míra nezaměstnanosti setrvala na 6,4 %, ale počet nezaměstnaných po sezonním očištění vzrostl o 12 tisíc a zůstává přibližně u tří milionů. Kdo má práci, sleduje zprávy o úsporách v průmyslu; kdo ji hledá, vidí méně jistoty. Výsledek je stejný: větší finanční rezerva, odložená koupě auta a další tlak na tržby maloobchodníků.

Německé domácnosti navíc nevnímají problémy automobilek jako izolovanou potíž několika značek. Automobilový průmysl živí dodavatele, regiony i představu, že země stále umí vítězit ve světové konkurenci. Čínský tlak na cenu a technologie tuto jistotu podkopává. Když firma současně šetří na zaměstnancích a domácnost platí víc za energii, výzvy k vyšší spotřebě znějí odtrženě od reality.

Co z tohoto toxického guláše vznikne? Riziko stagflační epizody: slabý reálný růst a současně zvýšená inflace. Nejde ještě o důkaz trvalé stagflace, ale o scénář, který si Německo nemůže dovolit přehlížet. Dražší energie ztenčují rozpočty, opatrné domácnosti škrtají nákupy, firmy ztrácejí odbyt a omezují nábor. Pokud se tento kruh nepřeruší, cenový šok přeroste v problém růstu. A ten už žádná statisticky hezká meziměsíční korekce maloobchodu nezakryje.

FAQ

Proč Němci méně utrácejí?

Obávají se ztráty kupní síly kvůli dražším energiím a nejistého vývoje zaměstnanosti. Častěji proto vytvářejí finanční rezervy.

Znamená srpnový růst maloobchodních tržeb obrat k lepšímu?

Zatím ne. Meziměsíční růst o 1,3 % přišel po červencovém propadu o 3,2 % a tržby byly meziročně stále nižší.

Jak může inflace zrychlovat, když je poptávka slabá?

Ceny mohou tlačit vzhůru rostoucí náklady, zejména na energie a dopravu, i když domácnosti omezují nákupy.

Co ukazují zářijová čísla z trhu práce?

Míra nezaměstnanosti zůstala na 6,4 %, ale sezoně očištěný počet nezaměstnaných vzrostl o 12 tisíc.

Hrozí Německu stagflace?

Její riziko roste. Samotná nynější kombinace slabé spotřeby a vyšší inflace však ještě nedokazuje, že půjde o dlouhodobý stav.