Nálada v tuzemském průmyslu se v srpnu mírně zhoršila

Nálada v tuzemském průmyslu se v srpnu podle indexu PMI mírně zhoršila. Pozitivní je, že letos v srpnu rostly nové zakázky nejrychlejším tempem od února 2022 a nálada mezi firmami se stále pohybuje v blízkosti tříletých maxim

ČR – index PMI ve výrobním sektoru (srpen)

Nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu vyjádřená indexem PMI v srpnu opět mírně poklesla, a to na 49,4 z červencových 49,7 bodu. V červnu se index PMI po třech letech sice dostal lehce nad neutrální hladinu 50 bodů (50,2 bodu), ale během léta se vrátil mírně zpět do negativního teritoria. Pozitivní je, že letos v srpnu rostly nové zakázky nejrychlejším tempem od února 2022 a nálada mezi firmami se stále pohybuje v blízkosti tříletých maxim.

Konkrétně v srpnu objemy výstupu stagnovaly a byl tak přerušen jejich předchozí růst. Důvodem byly především problémy v logistice s prodlevami v dodávkách materiálů a důsledky celní politiky USA. Termíny dodávek se podle PMI prodloužily do největší míry od listopadu 2024, když jedním z hlavních důvodů byly přetížené přístavy. Dařilo se novým zakázkám, které rostly nejrychleji za posledních tři a půl roku, když došlo k posílení poptávky po strojích a stavebních materiálech. Poptávka z Německa však zůstává slabá, což se promítalo do nižších exportních zakázek.

Ceny vstupů v srpnu v průměru rostly, ale nákladová inflace zpomalila na nejnižší tempo od konce loňského roku. Silnější koruna vůči americkému dolaru vedla k menšímu zdražení dovozového materiálu. Nákupní aktivita českých výrobních firem však zůstává utlumená. Negativem zůstává pokračující pokles zaměstnanosti ve výrobních firmách, což je ostatně trend probíhající v tuzemském průmyslu již několik čtvrtletí.

Směrem do nadcházejících měsíců lze najít jak argumenty podporující opatrné zlepšování průmyslové aktivity, tak i argumenty, které vyznívají spíše pesimisticky. Jako pozitivní argumenty lze uvést opatrné zlepšení výrobního indexu PMI v eurozóně (v srpnu na 50,7 bodu), tak i „dohoda“ ohledně nastavení amerických cel na evropský vývoz na 15 % na většinu zboží včetně automobilů. Negativem je skutečnost, že řada českých průmyslových podniků je v subdodavatelském postavení. S ohledem na zavedení cel lze očekávat výraznější tlak na marže českých podniků. Problematická navíc zůstává situace v německém průmyslu, kde se sice důvěra podniků v průměru opatrně zlepšuje, ale tvrdá čísla zůstávají slabá.