Minulý týden se Itálii podařilo vybrat téměř 3 miliardy eur prostřednictvím mimořádné energetické daně

Tato částka předčila původní očekávání italské vlády a podle italského finančního úřadu bude mít významný dopad na státní rozpočet země. Státní rozpočet se díky této mimořádné dani pro energetické společnosti zvýšil o přibližně 2,8 miliardy eur (necelých 67 miliard korun). Dalším zajímavým zjištěním je, že tato částka je vyšší než 2,6 miliardy eur, které ministerstvo financí očekávalo v prosinci loňského roku.

Nová daň byla zavedena s cílem zvýšit příjmy státu a financovat různé energetické a ekologické projekty. Sazba daně je stanovena na 50 % příjmů energetických společností zaznamenaných ve fiskálním roce 2022. Tato sazba se vztahuje na společnosti, jejichž příjmy jsou alespoň o 10 % vyšší než průměrné příjmy v období 2018 až 2021. Z daně bude muset platit přibližně 7 000 výrobců a prodejců elektřiny, plynu a benzinu.

To vyvolalo polemiku a kritiku ze strany některých podniků, ale vláda se domnívá, že je to v současné době nezbytné, aby se zajistil dostatek finančních prostředků na podporu státního rozpočtu a ekologických investic. Ministr energetiky Gilberto Pichetto Fratin se před několika dny optimisticky vyjádřil o možnosti, že se vláda v budoucnu vyhne zavádění podobných opatření, neboť ceny energií začínají postupně klesat.

V poslední době jsme byli svědky výrazného poklesu cen plynu na evropském trhu. Nizozemský front-month kontrakt, který slouží jako benchmark pro trh s plynem, se v pondělí pohyboval na úrovni 32 eur (763 Kč) za megawatthodinu. To je výrazný pokles oproti úrovni 70 eur (1 669 korun) ze začátku letošního roku a maximu 340 eur/MWh (8 106 korun), které bylo zaznamenáno v srpnu 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, jež vyvolala obavy o dodávky ruského plynu.

Italská vláda slíbila postupně ukončit agresivní fiskální politiku, která byla zavedena v důsledku pandemie COVID-19 a energetické krize. Vláda premiérky Giorgie Meloniové se aktivně snaží dosáhnout nižšího deficitu veřejných financí. Cílem je dosáhnout v roce 2023 deficitu ve výši 4,5 % HDP, což je přibližně polovina deficitu, který Itálie zaznamenala v roce 2022, kdy dosáhl 8,0 % HDP. Veřejné finance však letos začínají obtížně a jejich stabilizace vyžaduje koordinovaný postup a úsilí italské vlády.

Podle Michele Governatoriho, vedoucího oddělení energetiky a plynárenství v italském ECCO Climate, jsou iniciativy jako omezení a daň z neočekávaných dopadů "nevyhnutelné", protože vláda hledá způsoby, jak získat prostředky na financování řešení energetické krize a omezit dopady na spotřebitele a podniky.
Řada energetických společností podala v roce 2022 u správního soudu v Itálii odvolání proti neočekávané dani, které však bylo později v listopadu zamítnuto s odůvodněním, že soud nemá v dané věci pravomoc.

Jednorázová daň, označovaná jako "dočasný solidární příspěvek", je součástí rozpočtu na rok 2023, který parlament schválil na konci prosince, a bude se vztahovat na příjmy, které od ledna do prosince 2022 překročí průměr za předchozí čtyři roky alespoň o 10 %.