Končí ekonomický rozmach čínské ekonomiky?

Hospodářské problémy jsou patrné po celém území Číny. Nastavený hospodářský model se začíná vyprazdňovat a Čína se musí připravit na ekonomicky mnohem tenčí roky, než na které byla v posledních letech zvyklá. Ve svém textu se tak domnívají analytici amerického ekonomického listu The Wall Street Journal.

Hospodářský růst Číny byl v posledních desítkách let až nebývale silný. Investice do továren, silnic, mrakodrapů nebo čipů trhaly rekordy. I díky tomu se čínské ekonomice podařilo do velké míry odpoutat od chudoby a vznikl z ní do globální hospodářský obr, který se i v celém světě těší poměrně silnému uznání. Nyní se ale začínají na povrch dostávat velké problémy, které hospodářskou výkonnost Číny do dalších let ohrožují.

Návratnost investic v Číně prudce klesla. Tamní nemovitostní trh se potýká až s nepředstavitelně hlubokými problémy. Miliony nemovitostí se v Číně momentálně vůbec neužívají a podobně je to také s některými mosty či letišti.

Čínskému hospodářství zároveň podkopává nohy i nepříliš masivní export. Soukromé investice jsou slabé. I proto je zřejmé, že čínská ekonomika v dalších letech poroste méně. Tamní úředníci a experti hovoří o tom, že příliš možností k hospodářskému výraznější oživení tamní ekonomika nyní moc nemá.

Čína zároveň postupně vstupuje do období, kdy se začnou na tamním trhu práce výrazněji propisovat demografické změny. Ačkoliv ještě před pár lety byl čínský populační růst až nebývale silný, v dalších letech by mohlo jít o velkou hospodářskou brzdu.

Na problémy čínské ekonomiky poukazují i aktuální prognózy Mezinárodního měnového fondu. Ty totiž naznačují, že růst hrubého domácího produktu Číny nebude v dalších letech dosahovat v průměru ani čtyř procent za rok. V porovnání s tím, na co byla čínská ekonomika podle oficiálních statistik léta zvyklá, půjde o poměrně masivní sešup směrem dolů.

Pokud se tyto obavy klíčových mezinárodních institucí i dalších analytiků opravdu naplní, nemusí se čínské ekonomice podařit splnit jeden z jejich dlouhodobě klíčových hospodářských cílů.

Ten se týká předehnání ekonomiky konkurenčních Spojených států, se kterou v posledních měsících svádí tvrdé obchodní spory.  Čínská ekonomika by se kvůli tomu nemusela zároveň posunout ze skupiny mladých tržních ekonomik se středními příjmy o stupeň výš, což by znamenalo, že tamní politické garnituře se nepodaří splnit cíle, které si před lety předsevzala.

První hospodářské problémy Číny se projevily už během trvání pandemie nemoci covid-19. Tehdy totiž došlo k tomu, že se ještě víc nastartovalo zadlužování. Zejména se tato velká asijská ekonomika spoléhala na růst v tamním nemovitostním sektoru, který v předchozích letech tvořil až 25 procent čínské hospodářské výkonnosti.

Bublina na tamním nemovitostním trhu ale praskla, i kvůli vysoké inflaci opadla poptávka po čínských výrobcích ze strany západních spotřebitelů a půjčky tamních ekonomických subjektů dosáhly v posledních měsících až nezadržitelně vysoké úrovně.

I proto nyní bude celý svět s očekáváním sledovat, jestli se Číně podaří obří hospodářské výzvy zvládnout a zda zvládne svůj hospodářský motor opět nastartovat.