Jak změny v EU ovlivní živnostníky a malé podniky

Evropská unie se chystá na další krok, který má „zlepšit“ život pracujícím. Plánuje schválit směrnici, která by měla zakázat kurýrům, taxikářům, chůvám a celé řadě dalších profesí pracovat na živnostenský list. Místo toho by měli být zaměstnanci. Ale co to znamená pro ty, kteří jsou tímto rozhodnutím ovlivněni?

Proč tato změna?

Podle EU jsou živnostníci „znevýhodněni“ a je tedy potřeba srovnat podmínky. Toto rozhodnutí by mohlo postihnout firmy jako Rohlík, Košík, Wolt, Bolt, DoDo, DPD a mnoho dalších.

Jaké budou důsledky?

Výsledkem této změny může být nižší flexibilita, vyšší ceny pro zákazníky i obchodní partnery a hlavně, méně práce pro jejich současné spolupracovníky. Firmy totiž nepotřebují v každém čase stejný počet lidí. Jsou období, kdy je jich potřeba nárazově více. Pokud uděláme trh práce rigidním, nejvíc na tom doplatí samotní pracovníci.

Co se stalo s dohodáři?

Podívejme se na příklad dohodářů. Měli získat dovolenou navíc, místo toho teď masivně dostávají vyhazov. Spousta lidí přišla o fajn brigády a zajímavé výdělky.
Změny v EU mohou mít negativní dopad na malé podniky. Tyto firmy totiž často využívají živnostníky, aby mohly flexibilně reagovat na změny poptávky. Pokud budou živnostníci nuceni přejít na status zaměstnanců, budou si muset firmy najímat více lidí, což jim zvýší náklady. To může vést k tomu, že budou muset zdražovat své produkty nebo služby, nebo dokonce omezovat svou činnost.

Dopad na ekonomiku a trh práce

Tato změna může mít významný dopad na ekonomiku a trh práce. Firmy budou muset přizpůsobit své obchodní modely a strategie, aby se vyrovnaly s novými požadavky. To může vést k zvýšení nákladů, které mohou být přeneseny na zákazníky. Navíc, pokud budou firmy nuceny přijímat více zaměstnanců na plný úvazek, může to vést k menší flexibilitě a možnosti růstu.

Reakce firem

Firmy budou muset na tyto změny reagovat. Některé firmy se mohou rozhodnout přijmout více zaměstnanců na plný úvazek, zatímco jiné se mohou rozhodnout přesunout své operace do jiných zemí, kde jsou pracovní podmínky flexibilnější. To by mohlo mít dopad na konkurenceschopnost a inovace v rámci EU.

Co mohou živnostníci a malé podniky dělat?

Je důležité, aby živnostníci a malé podniky byli o těchto změnách informováni a připravili se na ně. Mohou sledovat aktuální dění, hledat informace a poradenství a přemýšlet o tom, jak se přizpůsobit novým podmínkám. To může zahrnovat hledání nových příležitostí, přizpůsobení svých obchodních modelů nebo hledání alternativních způsobů, jak provozovat svůj podnik.

Jak se s tím vypořádat?

S touto ochranou pracujících je potřeba co nejdřív přestat. Nejvíc totiž škodí právě jim. Je tedy důležité, aby se lidé, kteří jsou tímto ovlivněni, informovali a připravili na případné změny. Měli by sledovat aktuální dění a hledat možnosti, jak se s touto situací vypořádat. Může to znamenat hledání nových příležitostí nebo přizpůsobení se novým podmínkám.

Jaké jsou další plány EU?

Evropská unie má několik plánů a priorit pro budoucnost. Jedním z nich je Plán na podporu oživení Evropy, který byl vytvořen jako reakce na krizi vyvolanou pandemií COVID-19. Tento plán, nazvaný Next Generation EU, má za cíl nastartovat evropské hospodářství a podpořit ekologickou a digitální transformaci, aby byla Evropa odolnější a lépe připravená na budoucí výzvy.
Dalším klíčovým plánem je Zelená dohoda pro Evropu, která je zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů a podporu udržitelného rozvoje. Evropská komise přijala soubor návrhů, které mají uzpůsobit politická opatření EU v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se mohla podílet na snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % (z úrovně v roce 1990).