Inflace v eurozóně mírně zrychlila

Červencová inflace v eurozóně vzrostla na 2,9 % a potvrdila, že návrat k inflačnímu cíli ECB bude pomalejší, než se očekávalo. Vyšší ceny energií zvyšují pravděpodobnost dalšího růstu úrokových sazeb už v září.

Klíčové body

• Inflace HICP v eurozóně vzrostla na 2,9 % r/r.
• Hlavním zdrojem cenových tlaků zůstávají energie.
• Zářijové zvýšení sazeb ECB je o něco pravděpodobnější.

Předběžný odhad červencové spotřebitelské inflace (HICP) v eurozóně ukázal mírné obnovení cenových tlaků. Celková inflace HICP zrychlila z červnových 2,8 % na 2,9 % meziročně, v souladu s očekáváním trhu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 %. Inflace se tak již pátý měsíc drží nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB), ale zůstává pod květnovým maximem 3,2 %. Červencový výsledek nepředstavuje nový výrazný inflační skok. Potvrzuje však, že návrat k inflačnímu cíli nebude plynulý.

Hlavním zdrojem zrychlení inflace byly opět energie. Jejich ceny vzrostly o 10,0 % meziročně po červnovém zvýšení o 8,5 %, meziměsíčně pak o 2,4 %. Energetická složka nadále odráží vyšší ceny ropy a plynu spojené s konfliktem na Blízkém východě. Pro ECB je podstatné, že se dražší energie mohou se zpožděním promítnout do nákladů na dopravu, výrobu a služby. Samotný růst cen energií však ještě neznamená, že se inflace v eurozóně plošně vymyká kontrole.

Méně příznivým signálem je mírné meziroční zvýšení jádrové inflace z 2,4 % na 2,5 %. Inflace ve službách zrychlila z 3,2 % na 3,3 % a ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o 0,9 % po červnových 0,7 %. Tyto změny jsou zatím malé, naznačují však, že inflační problém nelze omezit pouze na cenu ropy. Zejména služby zůstávají pro ECB citlivou oblastí, protože více odrážejí domácí poptávku, mzdy a schopnost firem přenášet vyšší náklady do konečných cen.

Zatím také nejsou patrné přesvědčivé důkazy, že by energetický šok vyvolával výrazné sekundární dopady prostřednictvím mezd. Nejnovější ukazatele ECB očekávají růst sjednaných mezd kolem 2,6 % v letošním roce a 2,7 % na začátku roku 2027. Mzdový vývoj je tedy podstatně umírněnější než v předchozím inflačním období a omezuje riziko trvalejší mzdově-cenové spirály.

Červencová inflace posiluje argument pro další zvýšení sazeb ECB, sama však o zářijovém rozhodnutí nerozhodne. ECB v červenci ponechala depozitní sazbu na 2,25 % a zdůraznila, že bude sledovat délku energetického šoku i jeho přenos do širšího cenového vývoje. Ve prospěch zvýšení sazeb hovoří inflace nad cílem a překvapivě odolná ekonomika eurozóny, jejíž HDP ve 2. čtvrtletí vzrostl o 0,4 % mezičtvrtletně. Silnější růst snižuje obavy, že by čtvrtprocentní zvýšení sazeb samo o sobě přivedlo ekonomiku do recese. Základním scénářem proto zůstává zvýšení depozitní sazby na 2,50 % v září. ECB však do té doby bude mít ještě k dispozici srpnovou inflaci a novou makroekonomickou prognózu.

Současnou situaci nelze jednoduše srovnávat s rokem 2022. Energetický šok je menší, růst mezd umírněnější a dlouhodobá inflační očekávání zůstávají ukotvená poblíž 2 %. Rizikem je především délka období vysokých cen energií, protože s postupem času roste pravděpodobnost jejich přenosu do dopravy, potravin, zboží a služeb. Dosavadní údaje proto ukazují zvýšenou, ale stále převážně zvládnutelnou inflaci, nikoli začátek nové plnohodnotné inflační vlny.

V souhrnu červencový výsledek potvrzuje, že návrat inflace ke 2 % bude pomalý a kolísavý. Energie zůstávají hlavním problémem a mírné zrychlení jádrové inflace a služeb vyžaduje zvýšenou pozornost. Proti tomu působí slabší růst cen potravin, umírněné mzdy a stabilní dlouhodobá očekávání. ECB tak nemusí reagovat sérií rychlých kroků, další zvýšení sazeb o 25 bazických bodů se však po červencových datech jeví pravděpodobněji. Rozhodující bude, zda srpnová inflace ukáže na rozšiřování inflačních tlaků mimo energie.

FAQ

Jaká byla červencová inflace?

Meziročně 2,9 %.

Co nejvíce zdražovalo?

Energie.

Zvýší ECB sazby v září?

Je to základní scénář.