Eurozóna dále roste, ale oživení ztrácí sílu

Říjnový PMI ukázal, že oživení eurozóny ztrácí sílu a Francie se vrátila k poklesu. Dražší energie zvyšují náklady a komplikují Evropské centrální bance rozhodování.

Klíčové body

• Kompozitní PMI eurozóny klesl na 51,9 bodu, růst však pokračoval.
• Domácí poptávka a nábor slábnou, exportní zakázky dál rostou.
• Dražší vstupy zvyšují inflační rizika a komplikují kroky ECB.

Předběžné říjnové indexy PMI ukázaly výraznější zpomalení hospodářského oživení eurozóny. Kompozitní PMI v říjnu klesl ze zářijových 53,1 na 51,9 bodu, nejníže za čtyři měsíce a pod tržní odhad 52,7 bodu. Soukromý sektor sice expandoval čtvrtý měsíc v řadě, avšak růstové tempo citelně zesláblo. PMI ve službách klesl z 53,0 na 51,7 bodu, výrobní PMI z 52,9 na 52,4 bodu a index průmyslové produkce z 53,6 rovněž na 52,4 bodu. Výsledek stále odpovídá mírnému růstu ekonomiky na začátku 4. čtvrtletí, zářijový růst se však neudržel.

Méně příznivý je především vývoj domácí poptávky a zaměstnanosti. 

Nové zakázky rostly v říjnu nejslabším tempem během současné čtyřměsíční expanze a nábor pracovníků se téměř zastavil. Zaměstnanost ve službách rostla nejpomaleji za pět měsíců, zatímco průmyslové podniky po dvou měsících obnovily mírné propouštění. Pozitivním signálem zůstávají exportní zakázky, které se zvýšily třetí měsíc v řadě a rychleji než celková poptávka. Podnikatelská důvěra ovšem klesla na pětiměsíční minimum, nejvýrazněji v průmyslu. Vývoz tak část evropského oživení sice stále podpírá, avšak domácí poptávka začíná reagovat na vysoké ceny energií, dražší financování a zvýšenou nejistotu.

Říjnový průzkum PMI má současně výraznější stagflační charakter než zářijová data. 

Vstupní náklady rostly druhý měsíc v řadě rychlejším tempem, a to především kvůli dražší energiím, palivům a dopravě. V průmyslu bylo zrychlení nákladové inflace zvlášť výrazné. Prodejní ceny naproti tomu rostly pomaleji než v září, což naznačuje, že firmy zatím nedokážou celé zvýšení nákladů přenést na zákazníky a část šoku absorbuje pokles marží. To může krátkodobě brzdit spotřebitelskou inflaci, současně však omezuje prostor podniků pro investice, zvyšování mezd a zaměstnávání. Oproti září se proto kombinace slabší aktivity a rostoucích nákladů stala pro ekonomiku i Evropskou centrální banku (ECB) méně příznivou.

Situace v Německu podle PMI zatím solidní, přesto také zde hospodářská aktivita zpomalila. 

Kompozitní PMI klesl z 53,8 na 52,8 bodu a zaostal za očekáváním trhu ve výši 53,3 bodu. Německý soukromý sektor nicméně expandoval čtvrtý měsíc v řadě. Výrobní PMI se zvýšil z 53,9 na 54,2 bodu a průmyslová produkce pokračovala v solidním růstu, podporovaném exportními zakázkami. Slabší byly služby, jejichž index klesl z 52,9 na 51,7 bodu. Nové zakázky ve službách stagnovaly kvůli odkládání rozhodnutí zákazníků a omezenějším rozpočtům. Německé oživení tedy pokračuje, stále však stojí především na průmyslu a zahraniční poptávce, zatímco domácí část ekonomiky zůstává křehká.

Francie se naopak po jediném měsíci růstu vrátila do poměrně zřetelné kontrakce. 

Kompozitní PMI propadl z 51,1 na 48,4 bodu, zatímco trh očekával hodnotu kolem 50,5 bodu. PMI ve službách klesl z 51,2 na 48,4 bodu a výrobní PMI z 50,6 na 49,3 bodu. Poptávka po francouzském zboží a službách se snížila nejvýrazněji od května. Firmy zmiňovaly politickou nejistotu, zpřísnění finančních podmínek a slabší ochotu zákazníků utrácet. Důvěra podniků ve vývoj během příštích dvanácti měsíců klesla na nejnižší úroveň za šest a půl roku. Zářijový návrat k růstu tak byl pouze krátkodobý a fiskální i politické problémy již začínají viditelně zasahovat reálnou ekonomiku.

Pro Evropskou centrální banku představují říjnové PMI argument pro opatrnější zpřísňování měnové politiky. 

Slabší aktivita, téměř nulový růst zaměstnanosti a napětí ve Francii podporují ponechání depozitní sazby na 2,50 % na zasedání 29. října. Rychlejší růst vstupních nákladů však současně zvyšuje riziko, že energetický šok začne déle působit na jádrovou inflaci. Zářijová inflace dosáhla 3,8 % a stále se očekává prosincové zvýšení základní sazby o 25 bazických bodů na 2,75 %. Základním scénářem proto zůstává říjnová pauza a prosincové zvýšení sazeb. Říjnové PMI však ukazují, že ECB bude sazby zvyšovat v prostředí slábnoucího ekonomického růstu. Zvyšuje se riziko, že se hospodářský vývoj eurozóny během zimy přiblíží stagnaci. 

FAQ

Je eurozóna v recesi?

Ne, PMI zůstává nad hranicí 50 bodů.

Která velká ekonomika oslabila nejvíce?

Francie, jejíž PMI klesl na 48,4 bodu.

Co lze čekat od ECB?

V říjnu pravděpodobně sazby ponechá, v prosinci je může zvýšit.