EU omezuje dovoz oceli o 15 % na ochranu trhu

Evropská komise ve středu představila Akční plán pro ocelářský a hutnický průmysl, jehož cílem je posílit konkurenceschopnost evropských výrobců v prostředí rostoucího mezinárodního tlaku. Klíčovým opatřením tohoto plánu je zpřísnění dovozních kvót na ocel, které by mělo vést ke snížení importu o 15 % od 1. dubna tohoto roku. Toto rozhodnutí přichází v reakci na zavedení 25% cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států amerických, což vyvolalo obavy z přesměrování přebytečné produkce na evropský trh. Evropská unie se tak snaží zabránit zaplavení svého trhu levnou ocelí z třetích zemí, zejména z Asie, která by mohla ohrozit existenci domácích oceláren. Eurokomisař pro prosperitu a průmyslovou strategii, Stéphane Séjourné, při představení plánu zdůraznil nutnost ochrany evropského průmyslu před nekalou zahraniční konkurencí. Uvedl, že v situaci, kdy globální nadkapacity, zejména z Asie, negativně ovlivňují zakázky evropských továren, je prioritou číslo jedna chránit naše ocelárny před neférovou zahraniční konkurencí, ať už pochází odkudkoliv.

Akční plán se skládá z několika klíčových opatření. Prvním je snížení cen energií, kdy Komise vyzývá členské státy k využití flexibility energetických daní a snížených síťových tarifů s cílem zmírnit vysoké náklady na energie, které zatěžují evropské ocelárny. Druhým opatřením je přísnější kontrola dovozu, konkrétně zavedení pravidla "taveno a odlito" pro dovoz kovů. Toto pravidlo má zabránit obcházení obchodních opatření tím, že umožní Komisi zasáhnout proti zemím, kde byl kov původně vyroben, a eliminovat možnost změny původu produktu minimálními úpravami. Třetím klíčovým bodem je podpora recyklace materiálů, která má snížit závislost na dovozech a zvýšit udržitelnost průmyslu. Čtvrtým opatřením je zavedení uhlíkového cla (CBAM), jehož cílem je zabránit přesunu výroby do zemí s nižšími emisními standardy a zajistit, aby dovážené produkty nesly obdobné náklady na emise CO₂ jako ty vyráběné v EU.

Evropský ocelářský průmysl čelí nejen vnějším tlakům, ale i interním výzvám spojeným s přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku. Vysoké ceny energií a náklady spojené s dekarbonizací představují pro mnoho podniků značnou zátěž. Komise proto zdůrazňuje nutnost kombinace ochranných opatření s podporou inovací a investic do čistých technologií, aby evropský ocelářský průmysl zůstal konkurenceschopný a udržitelný. Zástupci průmyslu vítají iniciativy Komise, avšak zdůrazňují potřebu rychlé a efektivní implementace navržených opatření. Marcela Kubalová, předsedkyně Ocelářské unie ČR, uvedla, že je nezbytné jasně řešit otázku nadkapacity výroby oceli ve světě a tím omezení jejího dovozu do EU.

Evropská unie tak stojí před komplexním úkolem vyvážit ochranu svého průmyslu, dodržování mezinárodních obchodních pravidel a závazky v oblasti klimatu. Úspěch těchto opatření bude záviset na spolupráci mezi členskými státy, institucemi EU a samotnými průmyslovými podniky.

Dalším klíčovým bodem akčního plánu je příprava nového ochranného mechanismu, který by měl nahradit současná opatření po jejich vypršení v roce 2026. Evropská komise plánuje představit návrh této náhrady ve třetím čtvrtletí roku 2025, přičemž se očekává, že nová opatření budou přísnější a efektivnější při zamezení neférového dovozu. Diskutuje se například o zavedení automatických korekčních mechanismů, které by umožnily rychlou reakci na náhlý nárůst importů, nebo o zvýšení požadavků na environmentální standardy dovážené oceli.