ESG: Zbytečná zátěž pro startupy

Když se dnes mluví o ESG (Environmental, Social, Governance), je těžké najít někoho, kdo by na něj pohlížel bez ironického úsměvu. ESG se stalo téměř povinným heslem pro velké korporace, které mají dostatek kapitálu na to, aby mohly financovat nejrůznější udržitelné projekty – a hlavně platit za jejich marketing. Ale u startupů je situace úplně jiná. Pro malé firmy, které bojují o přežití na trhu, znamená ESG jen další zbytečnou administrativní zátěž, která odvádí pozornost od skutečně důležitých věcí – inovací, růstu a ziskovosti.

Startupy potřebují především peníze na vývoj, rozvoj a expanzi. Zavádění ESG principů je luxus, který si většina z nich nemůže dovolit. Pokud jste malá firma s omezeným rozpočtem, skutečně si myslíte, že budete schopni vést podrobné ESG reporty, sledovat uhlíkovou stopu a dokazovat, že máte genderově vyvážený tým? Možná ano – pokud vám nevadí, že kvůli tomu nebudete mít peníze na produktovou inovaci nebo rozšíření výroby.

Velké korporace si ESG mohou dovolit, protože na něj mají týmy právníků, analytiků a specialistů na udržitelnost. Pro startupy je ESG spíše noční můrou. Místo toho, aby se mohly soustředit na vývoj produktu, musí trávit čas vyplňováním dotazníků, zajišťováním certifikací a obhajováním svého ESG skóre před investory, které to vlastně ve výsledku ani nezajímá. Ti se dívají hlavně na potenciál růstu a návratnost investice – ne na to, jestli startup používá recyklovaný papír v kanceláři.

Investoři chtějí zisk, ne ESG skóre

Ano, existují investoři, kteří se tváří, že ESG je pro ně důležité. Různé "impact fondy" a zeleně smýšlející venture capital firmy rády prohlašují, že investují pouze do udržitelných projektů. Ale realita? I tito investoři se v první řadě dívají na čísla. Pokud startup prokáže, že jeho produkt generuje zisk a má škálovatelný model, ESG skóre je vedlejší. Investoři chtějí výsledky – ne reporty o udržitelnosti.

Navíc ESG s sebou nese značná rizika. Greenwashing – tedy předstírání udržitelnosti – je dnes častější než kdy dřív. Startup, který tvrdí, že jeho výroba má nulovou uhlíkovou stopu, se snadno stane terčem regulátorů nebo aktivistů, pokud se ukáže, že realita je jiná. Evropská unie sice přišla se směrnicí Green Claims Directive, která má zabránit klamavým tvrzením o udržitelnosti, ale v praxi to znamená jen další administrativní zátěž pro firmy.

Technologie ano, ESG ne

Pokud má něco startupům skutečně pomoci k růstu, jsou to technologie – ne ESG. Moderní aplikace pro řízení výroby, automatizace procesů nebo nové materiály snižující výrobní náklady mají přímý dopad na úspěch firmy. ESG naopak přináší pouze nepřímé a často nejisté výsledky.

Příkladem je izraelský startup ECOncrete, který vyvíjí betony podporující obnovu mořských ekosystémů. Ano, projekt získal pozornost a financování, ale hlavním důvodem bylo to, že jejich beton je levnější a efektivnější než konkurence – ne to, že je udržitelný. Udržitelnost je v tomto případě spíše vedlejším efektem než hlavním prodejním argumentem.

ESG je pro startupy přítěž, ne příležitost

Pro startupy je klíčem k úspěchu rychlost, inovace a schopnost přizpůsobit se trhu. ESG však tuto dynamiku zpomaluje. Místo toho, aby startupy investovaly do vývoje, musí platit poradce na udržitelnost, zajišťovat certifikace a vyplňovat reporty, které nikdo nečte. Pokud se startup rozhodne ESG ignorovat, pravděpodobně se nic nestane – zákazníci si stejně vyberou kvalitní produkt za dobrou cenu, a ne firmu s nejvyšším ESG skóre.

Pokud chce startup uspět, měl by se soustředit na produkt, trh a zákazníky – ne na ESG. Je důležité chovat se zodpovědně, ale dělat z ESG hlavní pilíř strategie je nesmysl. Startupy nejsou tady od toho, aby zachraňovaly planetu – jsou tady od toho, aby tvořily hodnotu a přinášely inovace. Pokud se ESG stane součástí této hodnoty, skvělé. Pokud ne – svět se nezboří.