Energetický šok a francouzské fiskální riziko zhoršují vyhlídky eurozóny

Říjnový průzkum ZEW naznačil, že optimismus ohledně evropského oživení slábne. Drahé energie a francouzské fiskální napětí zvyšují riziko slabšího růstu, zatímco inflace omezuje prostor ECB pro podporu ekonomiky.

Klíčové body

• Index očekávání ZEW v Německu i eurozóně v říjnu klesl.
• Drahé energie oslabují růst a zároveň zvyšují inflační tlaky.
• Francouzské fiskální napětí komplikuje rozhodování ECB.

Říjnový průzkum ZEW ukázal, že optimismus ohledně evropského hospodářského oživení začíná slábnout. Index očekávání pro Německo klesl ze zářijových 34,7 na 28,1 bodu, zatímco trh předpokládal pouze pokles na 30 bodů. Přerušila se tak pětiměsíční série zlepšování. Hodnocení současné situace se sice výrazně zvýšilo z −47,1 na −35,9 bodu, stále ale zůstává hluboko v záporném pásmu. Podobný signál vyslala i celá eurozóna, kde index očekávání klesl z 25,8 na 18,5 bodu, nejníže za čtyři měsíce. Hodnocení současné situace se mírně zhoršilo na −14,8 bodu. Výsledky zatím nepředpovídají recesi, když očekávání jsou stále kladná, avšak naznačují, že hospodářské oživení pravděpodobně ztrácí část dynamiky ještě předtím, než se stačilo pevněji usadit. 

Hlavním zdrojem zhoršení byly opět energie, které současně oslabují spotřebu, investice i konkurenceschopnost průmyslu. Ropa Brent se aktuálně dostala nad 110 dolarů za barel, nejvýše za pět měsíců, a evropský zemní plyn se obchoduje poblíž čtyřletých maxim těsně pod hladinou 90 EUR za MWh. Dražší energie snižují reálné příjmy domácností, zvyšují výrobní a dopravní náklady a nutí podniky odkládat investice. Zvlášť citlivé je Německo se svou energeticky náročnou průmyslovou základnou. ZEW proto současnou situaci výstižně popisuje jako pomalý odchod ze stagnace, nikoli však jako samostatně se udržující oživení. Určitou oporu představují nevyřízené průmyslové zakázky, obranné a infrastrukturní výdaje a investice do elektroniky. Pokud ale energie zůstanou drahé také během zimy, pozitivní impulzy nemusí stačit k obnovení silnější soukromé spotřeby a podnikových investic.

Energetický šok zároveň zhoršuje inflační výhled a komplikuje rozhodování Evropské centrální banky (ECB). 

Inflace v eurozóně v září vzrostla z 3,2 % na 3,8 %, tedy téměř na dvojnásobek dvouprocentního cíle ECB. Energie meziročně zdražily o 18,9 % a k celkové inflaci přidaly 1,71 procentního bodu. Jádrová inflace se zvýšila z 2,4 % na 2,5 % a inflace ve službách z 3,0 % na 3,2 %, takže cenové tlaky již nelze vysvětlit pouze ropou a plynem. Dílčí ukazatel inflačních očekávání v průzkumu ZEW sice v říjnu klesl, to ale spíše znamená, že méně analytiků očekává další zrychlení z již vysoké úrovně. Nejde o signál rychlého návratu inflace ke 2 %. Prognózy ekonomů se naopak posouvají výše a nyní počítají s průměrnou inflací kolem 3,0 % letos a 2,6 % v roce 2027.

Druhým významným problémem je Francie, kde se slabší hospodářský růst propojuje s vysokým deficitem, politickou nestabilitou a prudkým růstem nákladů na financování. 

Francouzská vláda očekává letošní schodek veřejných financí kolem 5,4 % HDP a v návrhu rozpočtu jej chce příští rok snížit na 5,0 %. Schválení rozpočtu je však kvůli protestům a blížícím se prezidentským volbám nejisté. Výnos desetiletého francouzského dluhopisu se zvýšil přibližně na 4,9 % a jeho rozdíl proti německému výnosu dosáhl 146 bazických bodů. Vyšší výnosy zdražují úvěry domácnostem a firmám, oslabují banky a postupně zvyšují úrokové náklady státu. Francouzský problém se navíc může přelévat do dalších zadlužených ekonomik. ECB se tak dostává do nepříjemné situace. Inflace volá po vyšších sazbách, zatímco další zpřísnění měnové politiky může zesílit fiskální napětí a ještě více utlumit hospodářský růst. Část práce za centrální banku již vykonává samotný dluhopisový trh, který finanční podmínky zpřísňuje bez změny základních sazeb.

Základním scénářem pro eurozónu proto zůstává slabý růst, jehož rizika se stále zřetelněji posouvají směrem dolů. 

Současné prognózy počítají s růstem HDP přibližně o 1,0–1,1 % letos a o 1,2 % v roce 2027. Tyto odhady však předpokládají, že ceny energií již výrazněji neporostou a francouzské fiskální napětí se nebude šířit do zbytku měnové unie. Pokud ropa a plyn zůstanou na současných úrovních, domácnosti omezí spotřebu, firemní marže se zhorší a vyšší výnosy začnou výrazněji brzdit investice. Říjnový ZEW proto podle mě představuje první varování, že po zhoršení inflačních prognóz mohou následovat také revize hospodářského růstu. ECB na říjnovém zasedání pravděpodobně ponechá depozitní sazbu na 2,50 %, v prosinci však stále připadá v úvahu zvýšení na 2,75 %. Eurozóna se tak neposouvá jednoznačně k recesi, ale stále blíže k nepříjemné kombinaci slabšího růstu, zvýšené inflace a omezeného prostoru pro fiskální i měnovou podporu.

FAQ

Co ukázal říjnový průzkum ZEW?

Optimismus ohledně evropského oživení slábne.

Co nejvíce zatěžuje evropskou ekonomiku?

Drahé energie a nejistota kolem francouzských veřejných financí.

Hrozí eurozóně recese?

Zatím ne, ale rizika slabšího růstu sílí.