ECB je připravena odložit zvyšování sazeb, protože se zaměřuje na snižování své bilance

Investoři se domnívají, že další zvyšování je vzhledem k téměř stagnujícímu vývoji v eurozóně nepravděpodobné.

Až se tento týden v Aténách sejdou politici Evropské centrální banky, je pravděpodobné, že přeruší nejagresivnější sérii zvyšování úrokových sazeb ve své historii.

Nicméně vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně dosahuje více než dvojnásobku jejího cíle a konflikt mezi Izraelem a Hamásem zvyšuje ceny energií, očekává se, že prezidentka Evropsky centrální banky Christine Lagardeová jednoznačně prohlásí, že sazby pravděpodobně zůstanou po určitou dobu na současné úrovni.

Vzhledem k letošní téměř stagnaci ekonomiky eurozóny a klesajícímu trendu inflace se většina investorů domnívá, že šance na další zvýšení sazeb v eurozóně jsou malé.

"Ponechají si možnost dalšího zvýšení sazeb, ale laťka je pro to dost vysoko," řekl Konstantin Veit, portfolio manažer společnosti Pimco ve Spojených státech.

Navzdory ukazatelům, že se ekonomika eurozóny nezlepšuje, získává na síle přesvědčení, že úrokové sazby zůstanou vyšší déle, než se očekávalo na začátku letošního roku.

"Ještě před měsícem měl trh v příštím roce v ceně tři plná snížení sazeb ECB, nyní však počítá s o něco více než dvěma," řekl Veit agentuře Reuters. "Pro inflaci stále existuje mnoho rizik a je příliš brzy na to, abychom mohli přesně říci, jak brzy snížení sazeb začne."

V reakci na dvouciferný růst životních nákladů Evropanů zvýšila ECB ceny půjček na deseti po sobě jdoucích zasedáních. Tím zvýšila svou základní depozitní sazbu z rekordně nízké hodnoty -0,5 % na rekordně vysokou hodnotu 4 %.

Úředníci se obávají, jak dlouho bude trvat, než dokončí "poslední kilometre" své cesty k návratu inflace na 2% cíl.

Přestože minulý měsíc klesla na téměř dvouleté minimum 4,3 %, Lagardeová tento měsíc uvedla, že cenové tlaky jsou "nežádoucím způsobem vysoké".
V říjnu se míra inflace pravděpodobně ještě sníží, ačkoli údaje mají být zveřejněny až několik dní po konferenci, která se koná tento týden.

V úterý nejnovější průzkum nákupních manažerů poukázal na další pokles podnikové produkce v eurozóně, zvýšené propouštění a pokles cenových tlaků, které postihují podniky, a poskytl tak další signály, že ekonomická aktivita slábne a inflace klesá.

Vlastní bankovní průzkum ECB rovněž odhalil trvalé snižování nabídky úvěrů bankami v eurozóně fyzickým a právnickým osobám.

Válka mezi Izraelem a Hamásem však v posledních týdnech zvýšila obavy z většího válečného konfliktu na Blízkém východě a zvýšila ceny ropy a plynu, což podle odborníků udrží inflaci na vysoké úrovni.

"Útoky na Izrael a potenciální řetězové dopady na trh s ropou představují nové proinflační riziko," řekl Dirk Schumacher, bývalý ekonom ECB, který nyní pracuje ve francouzské společnosti Natixis. "Současně se zvýšila i rizika poklesu růstu, což situaci pro Evropsku centrální banku dále komplikuje."

Obavy bagatelizoval i hlavní ekonom ECB Philip Lane, který uvedl, že vyšší výpůjční náklady by měly zabránit tomu, aby rostoucí ceny vyvolaly širší nárůst spotřebitelských cen. "Když jsou sazby restriktivní, snižuje se schopnost firem přenést zvýšení cen energií na spotřebitele," řekl Lane nizozemskému listu Het Financieele Dagblad.

Lane však vyjádřil opatrnost ohledně růstu mezd v regionu, které ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 4,5 %. "Je třeba, aby se růst mezd zpomalil," řekl dále. "Pokud budou inflační šoky dostatečně velké nebo přetrvávající, bude muset být ECB otevřená dalším krokům."