Důvěra v eurozóně oslabila. Firmy zůstávají odolné, domácnosti znovu znejistěly.

Ekonomická důvěra v eurozóně v září nečekaně klesla, především kvůli horší náladě domácností. Firmy zůstávají relativně optimistické, ale rostoucí cenová očekávání komplikují další kroky Evropské centrální banky.

Klíčové body

• Ekonomický sentiment klesl na 97,9 bodu a zůstává pod dlouhodobým průměrem.
• Hlavním zdrojem zhoršení byly domácnosti, zatímco důvěra v průmyslu a službách vzrostla.
• Vyšší inflační očekávání podporují vyčkávání ECB a nevylučují další zvýšení sazeb.

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu (ESI) v eurozóně v září klesl z 98,4 na 97,9 bodu, zatímco trh očekával jeho zvýšení. Ukazatel celkové důvěry se tak opět vzdálil dlouhodobému průměru ve výši 100 bodů. Výrazněji se snížil indikátor očekávané zaměstnanosti, a to o 1,3 bodu na 97,5 bodu. Zářijová data proto představují mírné zklamání a ukazují, že srpnové zlepšení důvěry zatím nepřerostlo v jednoznačný růstový trend. Rozsah poklesu však není natolik výrazný, aby sám o sobě signalizoval blížící se recesi.

Podnikatelská část průzkumu vyznívá příznivěji než celkový výsledek. Důvěra v průmyslu vzrostla z −5,0 na −3,8 bodu a ve službách z 5,6 na 6,1 bodu. V maloobchodu se důvěra prakticky nezměnila a ve stavebnictví stagnovala. Průmyslové podniky lépe hodnotily současný objem zakázek a zvýšily očekávání budoucí výroby, zatímco jejich pohled na exportní zakázky byl méně pesimistický. Ve službách se zlepšilo hodnocení dosavadní poptávky, výhled poptávky pro příští měsíce ale zeslábl. Firmy tedy potvrzují pokračující růstovou aktivitu v průběhu 3. čtvrtletí, současně si však nejsou jisté, zda současné oživení vydrží také během zimy.

Hlavním zdrojem poklesu celkové důvěry byly domácnosti. Spotřebitelská důvěra se snížila z −15,5 na −16,5 bodu a ukončila čtyři měsíce postupného zotavování. Zhoršilo se hodnocení dosavadní i očekávané finanční situace domácností, výhled celé ekonomiky i ochota uskutečňovat větší nákupy. Současně vzrostl sklon ke spoření. Oslabení nálady pravděpodobně souvisí především s dražšími energiemi a obavou z dalšího růstu životních nákladů. Spotřebitelé přitom očekávají mírný pokles nezaměstnanosti, takže hlavním problémem zatím není strach ze ztráty práce, ale spíše nejistota ohledně reálné kupní síly. To může brzdit spotřebu, přestože trh práce zůstává relativně odolný.

Vývoj se navíc výrazně liší mezi jednotlivými ekonomikami. Sentiment se propadl zejména ve Francii o 1,7 bodu a v Itálii o 0,8 bodu. Ve Španělsku naopak vzrostl o silných 3,4 bodu, v Německu o 0,6 bodu a v Nizozemsku o 0,5 bodu. Zářijové údaje tak nepotvrzují plošné slábnutí eurozóny, ale spíše pokračující fragmentaci mezi zeměmi. Současně se zvýšil indikátor ekonomické nejistoty a zhoršily se náborové plány podniků. To spíše ukazuje na pomalejší tvorbu pracovních míst než na bezprostřední vlnu propouštění.

Z pohledu hospodářského růstu vytvářejí zářijové průzkumy smíšený obraz. Nedávný růst kompozitního PMI na 53,1 bodu naznačuje, že ekonomická aktivita v eurozóně ve 3. čtvrtletí pokračovala v expanzi. Slabší ESI ale ukazuje, že oživení zatím není dostatečně široké a udržitelné. Zářijová data proto spíše odpovídají pokračování mírného růstu než recesi, zároveň však snižují pravděpodobnost výraznějšího zrychlení ekonomiky. Prognóza Evropské centrální banky (ECB), která pro letošní rok počítá s růstem HDP o 0,9 %, zůstává realistická. Rizika jsou ale vychýlena směrem dolů.

Pro ECB je nejdůležitější, že slabší důvěru doprovází růst cenových očekávání. Saldo spotřebitelských inflačních očekávání na příštích dvanáct měsíců vzrostlo z 33,0 na 35,2 bodu. Nejde o očekávanou procentní inflaci, ale o převahu domácností předpokládajících další zdražování. Výrazně se zvýšila také očekávání prodejních cen v průmyslu a stavebnictví, zatímco ve službách mírně klesla. Po zářijovém zvýšení depozitní sazby ECB na 2,50 % proto dnešní data hovoří spíše pro vyčkávání než pro rychlé další zvýšení sazeb. Rozhodně však neotevírají prostor ke snižování sazeb. Pokud se vyšší ceny energií začnou šířit do služeb, mezd a inflačních očekávání, další zvýšení sazeb do konce letošního roku je pravděpodobné. 

FAQ

Hrozí eurozóně recese?

Zářijová data ji zatím nesignalizují.

Proč klesá důvěra domácností?

Hlavně kvůli obavám z dražších energií a životních nákladů.

Co data znamenají pro ECB?

Spíše vyčkávání, nikoli snižování sazeb.