Důvěra v ekonomiku zatím drží, ale energetické riziko sílí

Důvěra v českou ekonomiku v březnu překvapivě vzrostla, a to jak mezi podniky, tak spotřebiteli. Výsledek však pravděpodobně ještě plně neodráží dopady napětí na Blízkém východě a růstu cen energií.

Klíčové body

• Důvěra v českou ekonomiku v březnu mírně vzrostla díky optimismu podniků i domácností.
• Výsledek ovlivnil čas sběru dat, který probíhal ještě před plným dopadem geopolitického napětí.
• Dlouhodobě vysoké ceny energií mohou v dalších měsících oslabit spotřebu i hospodářský růst.

Celková důvěra v domácí ekonomiku v březnu oproti únoru mírně vzrostla o 1 bod na hodnotu 102,1. Důvěra přitom vzrostla mezi podnikateli a překvapivě silně i mezi spotřebiteli.

Jak je možné, že důvěra v březnu vzrostla navzdory tomu, že se cena ropy pohybovala nad 100 americkými dolary za barel, ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích prudce rostou a stále častěji se začíná skloňovat srovnání s rokem 2022? Vysvětlení je podle mě primárně nutné hledat ve sběru dat, který probíhal v první polovině března. Konflikt na Blízkém východě sice začal na konci února, ale minimálně na začátku března byl přístup ke konfliktu spíše takový, že je dočasný a stejně tak i vysoké ceny energetických komodit jsou přechodné. Pokud by byl sběr dat časově posunut až do současnosti, tak by velmi pravděpodobně byly březnové výsledky konjunkturálních průzkumů slabší. Jen pro zajímavost, v březnu 2022 spotřebitelská důvěra prudce propadla, když válka na Ukrajině začala 24. února.

To, že jsme nyní v březnu neviděli pokles důvěry, bohužel neznamená, že výrazný pokles neuvidíme v dubnu. Obzvláště když při realizaci pesimistických scénářů mohou ropa i zemní plyn oproti současným hodnotám dále prudce vzrůst. Pro podniky představuje současný vývoj na Blízkém východě minimálně dva negativní kanály. Za prvé výrazný růst nákladů na energie, přičemž platí úměra, že čím více energeticky náročné odvětví, tím větší negativní dopad. Za druhé vysoké ceny energií po delší dobu znamenají riziko oslabení zahraniční poptávky, která v posledních čtvrtletích jen velmi opatrně ožívá.

Z pohledu spotřebitelů znamenají vyšší ceny energií ochotu méně utrácet, a naopak více spořit. Ostatně domácnosti mají stále poměrně čerstvou negativní zkušenost z inflačních let 2022 a 2023 a většina spotřebitelů zůstává na inflaci velmi citlivá. Spotřeba domácností je přitom v posledních čtvrtletích důležitým tahounem růstu domácí ekonomiky, takže její oslabení by se negativně promítlo i do hospodářského růstu.

V tuto chvíli podle mě stále nemá smysl dělat přehnaně negativní závěry ohledně vývoje české ekonomiky v letošním roce. Obzvláště když konflikt na Blízkém východě zůstává „živý“ a stále existuje možnost brzké deeskalace. Na druhé straně čím déle budou ceny energetických komodit vysoko, tím se zvyšuje pro letošek šance na vyšší inflaci a slabší růst tuzemské ekonomiky. Byla by to škoda, protože česká ekonomika měla pro letošek našlápnuto k silnému hospodářskému růstu až ke 3 % a inflaci zhruba na úrovni 1,5 %.

FAQ

Proč důvěra v březnu vzrostla?

• Sběr dat probíhal v první polovině března, kdy dopady konfliktu ještě nebyly plně patrné.

Hrozí pokles důvěry v dalších měsících?

• Ano, pokud ceny energií zůstanou vysoké, může důvěra v dubnu a dalších měsících klesnout.

Jak mohou drahé energie ovlivnit ekonomiku?

• Zvyšují náklady firem a zároveň snižují ochotu domácností utrácet.