ČNB v září vyčkávala. Zvýšení sazeb v listopadu je ale o něco blíž.

ČNB ponechala hlavní sazbu jednomyslně na 3,75 %, její komunikace ale mírně přitvrdila. O případném zvýšení sazeb v listopadu může podle mě rozhodnout další vývoj cen energií.

Klíčové body

• ČNB ponechala hlavní sazbu jednomyslně na 3,75 %.
• Jádrová inflace, služby, úvěry a nemovitosti udržují proinflační rizika zvýšená.
• Drahé energie mohou v listopadu otevřít cestu ke zvýšení sazeb o 25 bazických bodů.

Komentář k zasedání bankovní rady ČNB (17.09.2026)

Bankovní rada ČNB podle předpokladů ponechala na zářijovém zasedání úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou (2T repo sazba) na úrovni 3,75 %. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné a všech sedm členů hlasovalo pro stabilitu sazeb. Komunikace guvernéra A. Michla i přiložená prezentace po zasedání bankovní rady se oproti srpnu téměř nezměnila. Ostatně i reakce koruny na zasedání ČNB byla minimální. 

Při detailnějším pohledu však byl podle mě tón guvernéra Michla přeci jen trochu restriktivnější. Konkrétně Michlovu větu, že se bankovní rada bude na příštím zasedání rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb, lze interpretovat tak, že se pravděpodobnost zvýšení sazeb oproti srpnu přeci jen zvýšila. 

Stabilitu sazeb na dnešním zasedání bankovní rady podporoval především o něco slabší růst tuzemských mezd. Po revizi mzdových statistik z 1. čtvrtletí totiž jejich růst nevypadá již zdaleka tak proinflačně, jak tomu bylo původně, ačkoliv ČNB i nadále zmiňuje mzdy jako proinflační faktor. O něco slabší ve srovnání s prognózou ČNB byl i hospodářský růst ve 2. čtvrtletí.

Na druhé straně řada proinflačních rizik zůstává i nadále patrná. Jádrová inflace se stále pohybuje kolem 3 % a růst cen služeb zůstává zvýšený. Silná je také úvěrová aktivita a růst cen nemovitostí. Všechny tyto faktory ČNB i nadále uvádí mezi proinflačními riziky. ČNB tak nyní nemůže jakkoliv uvažovat o snižování sazeb a otázkou pro další měsíce bude to, zda současná míra měnové restrikce bude dostatečná. 

Za velmi důležité riziko pro listopadové zasedání bankovní rady považuji ceny energií. ČNB je ve své komunikaci zatím zdůrazňuje výrazněji méně než např. Evropská centrální banka (ECB). Pokud se však ropa a evropský zemní plyn udrží na vysokých úrovních také během října, začne být stále obtížnější ceny energií přehlížet. Vyšší ceny energií se mohou postupně promítat nejen do pohonných hmot, jak vidíme nyní, ale také do cen elektřiny a plynu pro rok 2027 a také do cen potravin a nákladů firem.

Listopadové zasedání bankovní rady tak pravděpodobně bude výrazně zajímavější než to dnešní. Pokud zůstanou energie drahé, jádrová inflace nebude zpomalovat a úvěrová aktivita zůstane silná, zvýšení sazeb o 25 bazických bodů bude poměrně pravděpodobné. Nešlo by podle mě však o začátek série zvýšení sazeb, ale spíše o jednorázové dodatečné utažení měnové politiky. Pokud naopak energetický šok poleví a domácí inflační tlaky začnou slábnout, může hlavní sazba na 3,75 % setrvat minimálně do konce letošního roku.

FAQ

Proč ČNB sazby nezvýšila?

Pomohl slabší růst mezd a ekonomiky.

Co rozhodne o listopadovém zasedání?

Hlavně energie, jádrová inflace a úvěrová aktivita.

Hrozí série zvyšování sazeb?

Spíše ne, pravděpodobnější je případný jednorázový krok.