Česko pořád mezi premianty EU, inflace ale brzy vzroste
Nízká inflace v Česku je dána především vývojem cen energií, které meziročně klesly o 5,5 %. Jde o nejvýraznější pokles v rámci EU.
Inflace v Evropské unii v říjnu dále zrychlila. Podle dat Eurostatu vzrostla o 0,2 procentního bodu na meziroční 4,0 %, což je nejvyšší hodnota od září 2023. V Česku byl vývoj opačný: harmonizovaná inflace mírně zpomalila na meziročních 2,1 %. Spolu s Dánskem tak vykazujeme druhou nejnižší míru inflace v EU, nižší je pouze ve Švédsku (0,6 %). Nejvyšší cenový růst zaznamenalo Rumunsko (7,0 %), následované Litvou (6,1 %) a Bulharskem (5,9 %).
Nízká inflace v Česku je dána především vývojem cen energií, které meziročně klesly o 5,5 %. Jde o nejvýraznější pokles v rámci EU. Mírný pokles vykazuje už jen Německo, zatímco ve většině členských zemí ceny energií výrazně rostou. Za tímto vývojem stojí zejména převedení poplatků za obnovitelné zdroje ze spotřebitelů na státní rozpočet. Inflaci dále tlumí i ceny potravin, které se meziročně snížily o 4,5 %, což je čtvrtý nejrychlejší pokles v EU. Ceny zboží jako celku vzrostly o 0,8 %, třetím nejnižším tempem v unii.
Struktura inflace je však méně příznivá, než naznačuje celkové číslo. Ceny služeb rostou o 4,6 % a jádrová inflace dosahuje 3,1 %, přičemž v posledních měsících mírně roste. To je varovný signál především pro centrální banku, která svými úrokovými sazbami ovlivňuje právě doma vyrobené cenové tlaky.
V nadcházejících měsících očekáváme sílící cenové tlaky, které by měly kulminovat na začátku příštího roku, kdy inflace podle našeho odhadu vystoupá do blízkosti 4 %. Hlavní roli sehrají tři faktory. Prvním jsou ceny energií: ceny plynu a elektřiny pro domácnosti budou reagovat na vývoj na velkoobchodních trzích a zdražení termínových kontraktů.
V roce 2027 odhadujeme zdražení plynu zhruba o 20 % a elektřiny přibližně o 15 %. Druhým faktorem jsou potraviny, u nichž by se meziroční pokles cen měl překlopit v nadprůměrný růst. Důvodem jsou rostoucí náklady zemědělců a potravinářů v kombinaci se slabší letošní úrodou. Třetím faktorem zůstávají silné jádrové cenové tlaky, které budou odeznívat jen velmi pozvolna v průběhu příštího roku.
Celkově vidíme průměrnou inflaci v příštím roce okolo 3,5 %, přičemž divokou kartou zůstávají i nadále rozkolísané ceny energií, zejména ropy a zemního plynu.
Autorem textu je Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance