Česká ekonomika roste, ale jen pozvolna

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí vzrostla o 0,3 % k/k, přičemž domácnosti těží z rostoucích reálných příjmů. Firmy však čelí slabší ziskovosti a další riziko představují vysoké ceny energií.

Klíčové body

• Růst HDP byl revidován na 0,3 % mezičtvrtletně a 1,8 % meziročně.
• Reálné příjmy domácností rostou, ale téměř pětinu disponibilního příjmu domácnosti spoří.
• Firemní ziskovost klesá, zatímco investiční aktivita zůstává relativně odolná.

Česká ekonomika roste, ale její tempo zůstává umírněné. Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci třetího odhadu revidoval růst hrubého domácího produktu (HDP) za 2. čtvrtletí směrem dolů. Mezičtvrtletní růst snížil z 0,4 % na 0,3 %. Meziroční růst upravil z 1,9 % na 1,8 %. Jde o údaje očištěné o cenové a sezónní vlivy. Revize je sice malá, ale potvrzuje omezenou sílu hospodářského oživení. Zpřesňuje přitom obraz jarního vývoje. Pro hodnocení současné kondice ekonomiky budou důležité výsledky druhého pololetí.

Sektorové účty přinášejí příznivou zprávu o kupní síle domácností. Reálné příjmy na obyvatele meziročně vzrostly o 3,1 % a reálná spotřeba na obyvatele se zvýšila o 2,5 %. Mezičtvrtletně příjmy stouply o 0,7 % a spotřeba o 0,6 %. Příjmový ukazatel zahrnuje také nepeněžní plnění, například veřejně poskytované zdravotní a vzdělávací služby. Zachycuje tak širší ekonomické zázemí domácností. Výsledky podle mě ukazují, že rostoucí spotřeba má oporu v příjmech. Průměr za celý sektor však může zakrývat výrazné rozdíly mezi jednotlivými domácnostmi.

Domácnosti zároveň dál vytvářejí značné úspory. Míra úspor dosáhla ve 2. čtvrtletí 19,9 %. Proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,4 procentního bodu. Zjednodušeně tak domácnosti odkládají přibližně pětinu disponibilního příjmu. Tento ukazatel zachycuje nově vytvořené úspory během čtvrtletí. Jejich vysoká tvorba podle mě naznačuje přetrvávající opatrnost spotřebitelů. Část příjmového růstu se proto promítá do finančních rezerv. Pro budoucí spotřebu jde o potenciální podporu. Její využití však bude záviset na důvěře domácností. Samotná existence úspor však rychlejší růst výdajů nezaručuje.

U nefinančních podniků je patrný negativní tlak na ziskovost. Míra zisku klesla na 42,4 %. Mezičtvrtletně se snížila o 0,5 procentního bodu. Celkové mzdové náklady přitom meziročně vzrostly o 6,7 %. Míra zisku vyjadřuje podíl hrubého provozního přebytku na přidané hodnotě. Ukazuje tedy rozdělení hodnoty vytvořené podniky mezi práci a provozní přebytek. Výsledky jsou podle mě v souladu s pokračujícím tlakem nákladů práce na firemní hospodaření. Příčinu poklesu ale nelze určit pouze z těchto údajů. Rozhodující je také produktivita a schopnost firem promítat náklady do prodejních cen.

Investiční aktivita vykazuje větší odolnost než firemní ziskovost. Míra investic nefinančních podniků dosáhla 28,3 %. Mezičtvrtletně klesla jen o 0,1 procentního bodu. Investiční aktivita vyjadřuje poměr fixních investic k přidané hodnotě podniků. Její téměř stabilní úroveň podle mě naznačuje, že firmy své investiční úsilí výrazně neomezují. Slabší ziskovost však může jejich možnosti postupně zúžit. Další vývoj bude záviset na poptávce i nákladech. Případný růst cen energií by zasáhl oba hlavní pilíře domácího oživení. Domácnostem by omezil kupní sílu a firmám prostor pro investice. 

FAQ

Co táhne českou ekonomiku?

Především rostoucí příjmy a spotřeba domácností.

Proč domácnosti tolik spoří?

Nadále zůstávají opatrné ohledně budoucího vývoje.

Co je hlavním rizikem pro další růst?

Drahé energie a jejich dopad na domácnosti i firmy.