Americká vláda vydělala na Intelu 26 miliard dolarů.

Akcie výrobce čipů Intel vyskočily po zveřejnění výsledků o více než 22 procent. Americká vláda, která do firmy investovala loni v létě, sedí na zisku přibližně 26,5 miliardy dolarů.

Reakce na to, že stát investuje peníze do soukromé firmy, bývají smíšené. Někdo to považuje za nevhodné zasahování do trhu, jiný za nutnou podporu strategického odvětví.

Jak se americká vláda stala akcionářem Intelu

Intel je americká firma s více než padesátiletou historií, jeden z největších světových výrobců procesorů a čipů. Procesory Intelu pohánějí obrovské množství počítačů, serverů a dalších zařízení po celém světě.

V srpnu loňského roku uzavřela Trumpova administrativa neobvyklý obchod. Místo toho, aby vládní peníze v rámci programu CHIPS Act putovaly do Intelu formou klasické dotace, byly převedeny na akcie. Vláda získala 433 milionů akcií za cenu 20,47 dolaru za kus, celkem za 8,9 miliardy dolarů. To jí dalo přibližně desetiprocentní podíl ve firmě.

Program CHIPS Act byl přijat s cílem posílit americkou výrobu polovodičů a snížit závislost na asijských dodavatelích, zejména tchajwanských a jihokorejských. Výroba čipů se stala strategickou prioritou po zkušenostech s globálním nedostatkem čipů v době pandemie.

Co se stalo s Intelem?

Intel zveřejnil výsledky hospodaření za první čtvrtletí roku 2026 a trhy reagovaly nadšeně. Tržby dosáhly 13,6 miliardy dolarů, o 7 procent více než ve stejném období loni a výrazně nad očekáváním analytiků, kteří počítali s 12,4 miliardy.

Ještě větším překvapením byl zisk. Analytici v průměru očekávali ztrátu jednoho centu na akcii. Intel vykázal zisk 29 centů na akcii. To je zásadní rozdíl.

Akcie reagovaly skokem o více než 22 procent ještě před zahájením řádného obchodování. Při ceně kolem 81,80 dolaru za akcii je vládní podíl nyní oceněn na přibližně 35,4 miliardy dolarů. Za méně než rok se původní investice 8,9 miliardy dolarů téměř ztrojnásobila.

Zisk na papíře tak činí přibližně 26,5 miliardy dolarů.

Co si z toho odnést Případ Intelu je zajímavý z několika důvodů:

• Státní investice do strategického průmyslu nemusí být nutně prohráním peněz daňových poplatníků. Při správném načasování a výběru může přinést mimořádné výnosy. 
  
• Umělá inteligence výrazně mění celé odvětví technologií. Firmy, které byly ještě nedávno vnímány jako zaostávající, mohou díky správnému produktu v pravý čas prudce změnit svou trajektorii. 
  
• Akcie a kryptoměny nejsou jedinými aktivy, která mohou dramaticky vzrůst v hodnotě. Průmyslové firmy vyrábějící fyzické produkty mohou v době technologického boomu překvapit stejně výrazně. 
  
• Americká vláda zatím akcie neprodala a nezveřejnila plány, jak s podílem naloží. Drží navíc opce na nákup dalších pěti procent akcií za 20 dolarů, tedy hluboko pod aktuální tržní cenou. 
  
• Jedno je jasné: technologická revoluce poháněná umělou inteligencí přináší výjimečné příležitosti těm, kteří se dokážou správně načasovat. Intel je toho zatím nejlepším důkazem. 
  

FAQ

Co je program CHIPS Act a proč ho americká vláda spustila? 

CHIPS Act je americký zákon z roku 2022, který vyčlenil desítky miliard dolarů na podporu domácí výroby polovodičů.

Co jsou procesory a proč jsou tak důležité pro umělou inteligenci? 

Procesory jsou elektronické obvody, které provádějí výpočty. Bez nich by nefungoval žádný počítač, telefon ani server. Umělá inteligence vyžaduje enormní množství výpočtů, proto potřebuje výkonné procesory ve velkém množství. Intel je jedním z největších světových dodavatelů serverových procesorů, které pohánějí datová centra provozující systémy umělé inteligence.

Jak může vláda vlastnit akcie soukromé firmy? 

V tomto případě vláda přeměnila dotační peníze na akcie místo jejich přímého vyplacení. Tím získala podíl na případném budoucím zisku a větší kontrolu nad nakládáním s veřejnými prostředky.

Co jsou opce na nákup akcií a proč jsou nyní tak cenné? 

Opce je právo koupit akcie za předem stanovenou cenu v budoucnu. Vláda má právo koupit další akcie Intelu jenom za 20 dolarů.

Znamená úspěch Intelu, že by stát měl více investovat do technologických firem? 

To je otázka, na které se ekonomové a politici neshodnou. Zastánci argumentují, že strategické investice do klíčových odvětví chrání národní bezpečnost a mohou přinést výjimečné výnosy. Kritici upozorňují, že stát není dobrý investor, protože rozhodnutí bývají ovlivněna politickými zájmy, a úspěšné případy jsou pamětihodné právě proto, že jsou výjimečné.