Inflace

Inflace, základní definice a pojmy

Jedním z nejskloňovanějších slov roku 2021 je inflace. Inflace je ničivá síla, která snižuje hodnotu peněz. Všichni jsme zvyklí na zdražování. Při inflaci ale dochází k plošnému zdražení všech statků a služeb. Inflace za poslední roky zrychlila. Průměrná inflace v roce 2021 byla nejvyšší od roku 2008 a činila 3,8 procenta. Inflace v roce 2020 dosáhla hodnoty 3,2 % viz graf níže. Česká národní banka má stanovený dlouhodobý inflační cíl dvě procenta, snahou je se mu co nejvíce přiblížit. Pojďme se tedy podívat, co je inflace? Nejčastěji bývá definována jako růst cen v čase. Představme si stejný objem finančních prostředků, za které si toho po čase koupíme méně a méně...

Měření inflace

Index spotřebitelských cen vyjadřuje míru inflace na základě spotřebního koše. Ten obsahuje několik set položek potravin, komodit a služeb. Sleduje se tak cena brambor, kadeřnických služeb, pohonných hmot, dětských jeslí či změna výše poplatku za psa. Spotřební koš je každé dva roky aktualizován ze strany Českého statistického úřadu. Mění se jak obsah, tak i váha jednotlivých položek. Cílem je, aby měl co nejvyšší vypovídací schopnost. Je třeba podchytit změny potřeb spotřebitelů.

Některé položky spotřebního koše:

- Sušené ovoce a ořechy

- Fortifikované (obohacené) víno

- Dámský pulovr – dlouhý rukáv

- Byt nájemní - 2 obytné místnosti

- Brikety hnědouhelné

- Záclonová tyč

- Těhotenské testy a mechanické antikoncepční prostředky

- Horské kolo pánské

- Měsíční předplatné v autobusové dopravě (14-17km)

- Vstupenka do kina

- Svíčková na smetaně s přílohou

- Elektrický vysoušeč vlasů - internetový obchod

- Kremace

V aktuální tabulce ČSÚ je cca 850 položek. Jejich seznam je k dispozici ve formátu Excel nebo PDF.

Důvody nárůstu inflace roku 2021

Aktuální inflace je vysoká. Na vině je hlavně doba „pocovidová“, která s sebou přinesla výpadky v dodavatelských řetězcích, z toho vyplývající zvýšenou poptávku, společně se zdražením energií a primárních surovin. Vzhledem k válečné situaci na Ukrajině to vypadá, že nás vysoká inflace ani v roce 2022 neopustí a dočasně se ještě zvýší. Výpočet inflace a její zveřejňování má u nás na starosti Český statistický úřad. Metodika výpočtu je stanovená poměrnou váhou položek výše zmíněného spotřebního koše. U inflace se pro lepší srovnání nejčastěji setkáváme s jejím měřením v meziročních a meziměsíčních intervalech.

Důsledky a příčiny inflace

Důsledky inflace mohou být velmi rozmanité. Spotřebitelům ukrajuje z reálné hodnoty peněz, zatímco dlužníkům umazává z jejich dluhu. Vysoká inflace vyvolává změny spotřebitelského chování, takže lidé žádají vyšší mzdy, firmy preventivně zdražují a tato kombinace roztáčí obávanou inflační spirálu. Příčiny inflace jsou neharmonické aspekty mezi nabídkou a poptávkou. Setkáváme se s pojmy – inflace tažená poptávkou a inflace tlačená náklady.

Inflace u nás a ve světě

Po roce 2010 jsme si zvykli na míru inflace lehce pod dvě procenta, ale od druhé poloviny roku 2021 zažíváme její výrazný nárůst. Proto 23.6.2021 došlo k aktivaci ČNB a ta se snaží rostoucí inflaci krotit zvyšováním úrokových sazeb, což je klasický nástroj měnové politiky. Zvýšení úrokových sazeb má za cíl omezit poptávku/spotřebu a přimět obyvatelstvo k vyšším úsporám. Nástroj zvyšování úrokových sazeb má však značnou setrvačnost a trvá 12-18 měsíců, než se účinky začnou výrazněji projevovat. Proto navzdory několika dalším zvýšením až na dnešních 7 % se stále nacházíme ve fázi vysoké, tzv. „pádivé inflace“. Tento termín označuje dvojciferný či dokonce trojciferný roční růst inflace a vede k dalším negativním efektům, v našem případě dalšímu přifukování realitní bubliny (lidé se snaží peníze uschovat do rostoucího statku).

Inflace v EU je jako ve zbytku světa vysoká. Zveřejňuje ji statistický úřad Eurostat. Evropská centrální banka je ve zcela jiné situaci než ČNB, inflaci považuje na začátku roku 2022 za dočasnou. Doufá, že časem sama odezní a vzhledem k velké zadluženosti jižního křídla eurozóny by výrazné zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB výrazně zdražilo obsluhu státního dluhu. To by v extrémním případě mohlo vést až ke krachu výše zmíněného jižního křídla eurozóny, zejména Itálie a Španělska. To dává ECB velmi omezené možnosti na rozdíl od ČNB či Fedu.

Nejčastěji bývá definována jako růst cen v čase, kdy si tedy spotřebitel za stejné množství finančních prostředků po čase koupí méně téhož statku. V České republice je měřena prostřednictvím spotřebního koše Českého statistického úřadu.