Zpracovatelskému průmyslu se v září dařilo

Zpracovatelskému průmyslu se v září po slabém červenci a srpnu dařilo. Stavebnictví v září mírně korigovalo velmi silné letní měsíce. Zahraniční obchod se zbožím se v září vrátil do výrazného přebytku.

Průmyslová a stavební produkce, zahraniční obchod se zbožím (září 2025)

Průmysl v září rostl a částečně tak kompenzoval slabé léto. K výraznějšímu oživení došlo výhradně ve zpracovatelském průmyslu, kde se produkce vrátila hodnotově na úrovně z přelomu 1. a 2. čtvrtletí. V září se naopak vůbec nedařilo energetice a nic se nemění ani na pokračujícím útlumu v těžbě a dobývání.

Průmyslová produkce v září vzrostla o 1,1 % meziměsíčně a o 0,4 % v meziročním srovnání. Silnější růst zaznamenaly nové zakázky, které se zvýšily o 8,8 % meziměsíčně a o 4,5 % meziročně. Rychleji rostly zakázky ze zahraničí. Pokles zaměstnanosti v průmyslu v září pokračoval, když se průměrný evidenční počet zaměstnanců snížil meziročně o 1,6 %.

Produkce ve zpracovatelském průmyslu v září vzrostla o 2,3 % meziměsíčně a o 1,7 % meziročně a výrobní sektor tak táhl nahoru celý průmysl. Oproti srpnu rostla produkce ve většině velkých výrobních odvětví, avšak s výjimkou motorových vozidel, kde došlo k poklesu o 1,9 %. Silné meziměsíční přírůstky zaznamenaly především ostatní dopravní prostředky (26,9 %), strojírenství (9,2 %) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (7,8 %).

Nové průmyslové zakázky sice v září solidně rostly, ale nutno podotknout, že po velmi slabém srpnu. Trojměsíční klouzavý průměr nových zakázek zůstává zatím pod průměrem z 2. čtvrtletí. Z jednotlivých odvětví si silný meziměsíční růst zakázek připsala výroba motorových vozidel a například i strojírenství. Pozitivní je solidní růst zahraničních zakázek, ale opět s přihlédnutím ke slabému létu. Jedna vlaštovka zároveň jaro nedělá a k udržitelnějšímu oživení zahraniční poptávky je potřeba vidět silnější růst nových zakázek i v dalších měsících.

V letošním roce lze očekávat růst průmyslové produkce v rozmezí 0,5 – 1,0 %. I přes zářijové zlepšení výrobního sektoru lze dosavadní letošní výkon tuzemského průmyslu charakterizovat spíše jako stagnaci než udržitelné oživení. Zahraniční poptávka zůstává utlumená. Indexy podnikatelských nálad v posledních měsících vykazují smíšený obrázek se zlepšením průmyslové důvěry v rámci konjunkturálních průzkumů, ale zhoršováním indexu PMI. V nejbližších čtvrtletích by tuzemský průmysl přeci jen mohl začít těžit z nižších cen energií a expanzivní fiskální politiky v Německu.

Stavební produkce v září oproti srpnu poklesla o 3,2 % a meziroční růst zpomalil na 12,8 % ze srpnových 17,8 %. Meziměsíční pokles produkce sice na první pohled nevypadá dobře, ale jedná se především o korekci velmi silného července a srpna. V souhrnu za celé 3. čtvrtletí rostla stavební produkce o velmi silných 4,1 % mezikvartálně a o 12,8 % meziročně a stavebnictví tak výrazně přispělo k růstu tuzemské ekonomiky. Konkrétně v září došlo k meziměsíčnímu poklesu produkce pozemního i inženýrského stavitelství, zároveň však meziroční růst zůstal v obou odvětvích dvouciferný. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 8,0 %. Meziročně bylo zahájeno o 19,6 % bytů méně, dokončeno bylo o 69,5 % bytů více.

V zahraničním obchodu se zbožím v září vývoz -2,3 % m/m a +3,7 % r/r, dovoz -2,7 % m/m a +2,3 % r/r. Obchodní bilance se po létě vrátila zpět do výrazného přebytku ve výši 29,7 mld. korun. V období leden až září vývoz za stejné období loňského roku vzrostl o 3,4 %, dovoz o 3,9 % a obchodní bilance vykázala přebytek ve výši 170,8 mld. korun.

Co stálo za zářijovým mírným přebytkem zahraničního obchodu? Příznivý vliv na celkové saldo měl podle ČSÚ hlavně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 5,2 mld. Kč. Deficit obchodu s chemickými látkami a přípravky se zmenšil o 1,5 mld. Kč a kladné saldo obchodu se stroji a zařízeními stouplo o 1,4 mld. Kč. Nepříznivý vliv na celkové saldo měl podle ČSÚ hlavně obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, kde se zvětšilo záporné saldo o 2,4 mld. Kč. Přebytek obchodu s kovodělnými výrobky se snížil o 1,7 mld. Kč a o stejnou částku kleslo kladné saldo obchodu s elektřinou.