Významná tržní síla

Představte si situaci, kdy místní farmář nebo malý výrobce potravin musí čelit tržní dominanci velkého odběratele, jehož představa je natolik dominantní, že diktuje podmínky. Takový nerovný vztah byl dlouho neřešenou otázkou, na kterou měla odpovědět novela zákona o významné tržní síle (ZVTS). Ta transponovala evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinářském řetězci, jejímž cílem je omezit zneužívání tržní dominance. Jak se však tato pravidla ukázala v praxi a jaké problémy přinesla?

Změny v zákoně o významné tržní síle mají za cíl ochránit dodavatele před nekalými praktikami odběratelů. Do působnosti zákona nyní spadá více než 800 podniků, včetně těch s ročním obratem od 2 milionů EUR. Zákon stanovuje přísné podmínky pro smlouvy, včetně povinných písemných ujednání, a upravuje lhůty splatnosti faktur. První sankce už padly – pokuty se týkají především nesprávného nastavení smluvních podmínek.

Ačkoli novela měla původně pomoci menším dodavatelům, praxe ukazuje, že na dodržování těchto pravidel často doplácejí právě oni. Velcí hráči mají prostředky na adaptaci, zatímco menší podniky často odcházejí od spolupráce kvůli zátěži.
Do přijetí novely se zákon o významné tržní síle vztahoval pouze na obchodníky s obratem nad 5 miliard Kč. Nová hranice byla snížena, a zákon se tak dotýká i menších subjektů. Klíčovou změnou je zohlednění celkového obratu podniků, což znamená, že se do výpočtu započítávají i obraty propojených a partnerských firem.

Zaveden byl tzv. black list a gray list, které rozlišují mezi absolutně zakázanými praktikami a těmi, které lze povolit za splnění specifických podmínek. Typickým příkladem z černého listu je prodloužení splatnosti faktury nad 30 dnů od jejich doručení. Naopak šedý seznam umožňuje určité dohody, pokud jsou řádně sjednány písemně a obsahují všechny náležitosti.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o několika pokutách. Příkladem je pivovarnická společnost, která dodavatelům vystavovala faktury se splatností 90 dnů místo zákonem povolených 30 dnů. Tato nekalá praktika vedla k uložení pokuty ve výši 456 tisíc Kč. Další případ se týká e-commerce platformy, která ve smlouvách s dodavateli nedodržela povinné náležitosti týkající se marketingových bonusů a trademarketingové podpory. Pokuta přesáhla 1,8 milionu Kč. Tyto příklady ukazují, že porušení pravidel se často týká nedostatků ve smluvní dokumentaci. Přestože sankce mohou vést k nápravě, ztráta důvěry mezi odběrateli a dodavateli je nevyčíslitelná.

Směrnice měla chránit malé dodavatele, ale přinesla i nečekané problémy. Povinnosti, jako je písemné potvrzování objednávek nebo přesná specifikace smluv, komplikují běžné obchodní vztahy. Regionální dodavatelé často nemají kapacitu na zajištění této administrativy. Představme si malého pěstitele zeleniny, který je zvyklý prodávat svou úrodu lokálnímu odběrateli na základě ústní dohody. Nová pravidla vyžadují písemnou smlouvu s detailními náležitostmi, což je pro něj organizačně i finančně náročné. Výsledkem může být ukončení spolupráce a nahrazení lokálního dodavatele velkým hráčem, který má potřebné zdroje na splnění požadavků.

Jste-li odběratel nebo dodavatel spadající do působnosti ZVTS, je vhodné se přizpůsobit nové legislativě. Pro menší firmy to znamená přehodnotit obchodní strategii, investovat do administrativní podpory a pečlivě vypracovat smluvní dokumentaci. Zvažte využití poradenství v oblasti compliance a spolupráci s experty, kteří vám pomohou předejít porušení zákona. Dlouhodobě se tak vyhnete nejen pokutám, ale i komplikacím ve vztazích s obchodními partnery.
Novela ZVTS ukazuje, jak složité může být nalézt rovnováhu mezi ochranou slabších subjektů a udržením jednoduchosti obchodních vztahů. Klíčové bude, jak se jednotlivé podniky vypořádají s těmito výzvami – a zda další legislativní změny dokážou opravit, co praxe ukazuje jako problém.