Úrokové sazby se v Polsku po prázdninové odmlce snižují

Polská centrální banka po prázdninové odmlce přikročila k dalšímu snížení úrokových sazeb o 25 bodů. Důvodem je především zpomalující inflace. Doposud letos polští centrální bankéři snížily sazby v souhrnu o 100 bodů.

Polská centrální banka (NBP) na zářijovém zasedání v souladu s tržním konsenzem snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Hlavní úroková sazba tak nově činí 4,75 %. NBP letos doposud snížila sazby v květnu o 50 bodů a následně překvapivě i v červenci o 25 bodů. Po pravidelné prázdninové pauze, když v srpnu polští centrální bankéři nezasedají, došlo k dalšímu snížení sazeb dnes. Kumulativně tak letos NBP snížila zatím úrokové sazby o 100 bodů a vhledem ke zpomalující inflaci se do konce letošního roku rýsuje další snížení sazeb o 50 až 75 bazických bodů.

Inflace se během léta zmírnila. V červenci spotřebitelská inflace (CPI) na meziroční bázi zvolnila na 3,1 % a v jádrové složce na 3,3 %. V srpnu podle předběžného odhadu CPI inflace zvolnila dokonce na 2,8 %, což již je v blízkosti inflačního cíle NBP, který činí 2,5 %. Naposledy byla inflace nižší loni v červnu s 2,6 %, avšak na jaře loňského roku bylo zpomalení inflace pod 3 % dočasné, zatímco aktuálně odeznívání inflace stojí na pevnějších základech. Jádrová inflace za srpen ještě nebyla zveřejněna, ale lze předpokládat, že rovněž došlo ke zpomalení. Naposledy se meziroční růst jádrové inflace nacházel pod 3 % v listopadu 2019. S odeznívající inflací jsou nyní reálné úrokové sazby poměrně silně pozitivní.

Kromě zpomalující inflace lze navíc v poslední době v Polsku vidět i nižší růst mezd, které vyznívají spíše proti inflačně. Na druhé straně jsou v Polsku jasně patrná i pro inflační rizika. První pro inflační riziko představuje státní rozpočet na rok 2026, ve kterém je jen naprosto minimální snaha o fiskální konsolidaci. Návrh rozpočtu počítá v roce 2026 s vládním schodkem k HDP ve výši 6,5 %. Pro letošek 6,9 %. Druhým rizikem je neochota prezidenta a vlády dohodnout se na cenových stropech pro elektřinu. Za třetí od začátku příštího roku může inflaci skokově zvýšit výrazné zvýšení spotřebních daní.

Nejpravděpodobnějším scénářem do konce letošního roku je snížení úrokových sazeb v souhrnu o 50 až 75 bazických bodů a zkraje příštího roku ještě kosmetické snížení sazeb o 25 bodů. V 1. čtvrtletí 2026 by se tak hlavní sazba mohla nacházet na 4 %, případně na 3,75 %. Další uvolňování měnové politiky ze strany NBP však během roku 2026 není úplně pravděpodobné. Růst polské ekonomiky zůstává solidní a v příštím roce by se navíc mělo pozvolna rozjet i německé hospodářství díky expanzivní fiskální politice. Navíc může být příští rok ve znamení větších pro inflačních rizik a to především ze strany výrazně schodkových veřejných financí.