Středoevropské centrální banky jsou opatrné, když geopolitika komplikuje boj s inflací

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu kolem inflace a komplikuje rozhodování středoevropských centrálních bank. Maďarská centrální banka proto v březnu ponechala sazby beze změny a zdůraznila potřebu opatrného postupu.

Klíčové body

• Geopolitické napětí a růst cen energií zvyšují inflační rizika ve střední Evropě.

• Maďarská centrální banka ponechala sazbu na 6,25 % a zachovává restriktivní přístup.

• Další kroky MNB budou záviset hlavně na inflaci, kurzu forintu a vývoji energií.

Březnová zasedání středoevropských centrálních bank probíhala kvůli geopolitickému vývoji na Blízkém východě ve výrazně nejistém prostředí. Válka na Blízkém východě v březnu prudce zvýšila volatilitu na energetických trzích a otevřela otázku možného návratu vysoké inflace. Pro centrální banky zemí skupiny V4 (česká ČNB, maďarská MNB a polská NBP) to znamená složitější rozhodovací prostředí. Nyní je jasné, že dezinflační proces byl v březnu kvůli prudkému nárůstu ceny pohonných hmot přerušen. O tom, zda se inflace v nadcházejících měsících opět vrátí na sestupnou trajektorii nebo bude naopak dále zrychlovat, rozhodne délka trvání války na Blízkém východě. Konkrétně to, jak dlouho bude blokován Hormuzský průliv a jak moc bude zničena energetická infrastruktura v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je nyní nepřekvapivě opatrnější tón měnové politiky, kdy centrální banky zdůrazňují potřebu zachovat flexibilitu a reagovat na případné obnovení cenových tlaků.

V tomto kontextu se konkrétně březnové rozhodnutí Maďarské centrální banky (MNB) neslo v opatrném duchu. MNB ponechala svou základní sazbu beze změny na úrovni 6,25 % a zdůraznila, že i přes postupné zpomalování inflace zůstává inflační prostředí křehké. MNB připustila, že dezinflační proces v maďarské ekonomice pokračuje, avšak jeho tempo může být ovlivněno externími faktory včetně vývoje cen energií. Maďarská ekonomika se navíc stále vyrovnává s důsledky předchozí epizody velmi vysoké inflace, která byla nejvyšší v celé EU. MNB proto signalizuje, že měnová politika musí zůstat dostatečně restriktivní, aby se inflace stabilně udržela na sestupné trajektorii. Zároveň je zřejmé, že centrální banka sleduje i stabilitu forintu, který zůstává citlivý na změny globálního sentimentu.

Z pohledu domácí ekonomiky MNB v březnu zdůraznila především rizika spojená s vývojem cen služeb a domácí poptávky. Přestože inflace výrazně zpomalila oproti vrcholům z roku 2023, některé složky spotřebitelského koše zůstávají relativně setrvačné. MNB také upozornila na skutečnost, že oživení domácí poptávky může postupně vytvářet nové cenové tlaky. MNB tak stojí před klasickým dilematem. Buď podpořit hospodářské oživení nižšími úrokovými sazbami, nebo naopak udržet restriktivní nastavení, aby zajistila stabilní návrat inflace k cíli. Z tohoto pohledu je komunikace banky poměrně konzistentní, když tempo případného uvolňování měnové politiky musí být pozvolné. Březnové zasedání proto nepřineslo zásadní obrat v měnové strategii, ale spíše potvrzení opatrného přístupu.

Důležitým faktorem v maďarském makroekonomickém prostředí jsou také blížící se parlamentní volby, které mohou nepřímo ovlivňovat ekonomickou politiku. Vláda premiéra V. Orbána se dlouhodobě snaží podporovat domácí poptávku prostřednictvím fiskálních opatření, což může vytvářet dodatečné inflační tlaky. Pro MNB to znamená, že musí velmi pečlivě vyvažovat měnovou politiku tak, aby udržela důvěryhodnost svého inflačního cíle. MNB se přitom snaží zdůrazňovat svou institucionální nezávislost a oddělit měnovou politiku od politického cyklu. Přesto je zřejmé, že v období před volbami může být makroekonomické prostředí volatilnější. MNB tak bude pravděpodobně pokračovat v relativně konzervativním přístupu, aby minimalizovala riziko destabilizace inflace či finančních trhů.

Do dalších měsíců lze očekávat, že měnová politika MNB zůstane silně tzv. datově podmíněná (a data-dependent monetary policy approach). Klíčovou roli bude hrát především vývoj inflace, stabilita kurzu forintu a také situace na energetických trzích. Pokud by se inflace začala opět kontinuálně snižovat a vnější prostředí (primárně válka na Blízkém východě) se stabilizovalo, tak by MNB mohla pokračovat v postupném uvolňování měnové politiky. Naopak pokračující růst cen energií nebo oslabení forintu by mohly tento proces nejen výrazně zpomalit, ale zcela zvrátit. Významnou proměnnou bude i fiskální politika vlády a její dopad na domácí poptávku. Celkově lze proto očekávat, že MNB bude v nadcházejících měsících postupovat velmi opatrně a zachová flexibilitu v reakci na rychle se měnící ekonomické prostředí.

FAQ

Proč MNB v březnu nezměnila sazby?

Kvůli zvýšené nejistotě a riziku obnovení inflačních tlaků.

Jaký vliv má válka na Blízkém východě?

Zvyšuje ceny energií a tím i inflační rizika v regionu.

Kdy by MNB mohla sazby snížit?

Pokud inflace bude dále klesat a stabilizuje se energetický trh.