Startupy: nový rámec v praxi

Česko má za sebou první období pod ucelenou právní úpravou pro startupy, která zásadně mění způsob, jak zakladatelé, investoři i zaměstnanci s těmito firmami pracují. Tento rámec přinesl konkrétní nástroje, které ovlivňují růst i přežití mladých firem – od flexibilnějších zaměstnaneckých podílů přes snadnější přístup k investicím až po jasnou definici toho, kdo startupem vlastně je. Duben, jako měsíc bilancování po první velké daňové sezóně, ukazuje, jak se tyto novinky osvědčily v reálném provozu.

Startupy dosud v Česku operovaly bez jednoznačné legislativy, což znevýhodňovalo inovativní projekty proti tradičním firmám. Aktuální úprava reaguje na fakt, že tuzemský ekosystém je stále v rozvoji: počet registrovaných startupů se pohybuje kolem stovek, kapitál je omezený a administrativní nároky v minulosti brzdily rychlý růst. Definice startupu dnes kombinuje tvrdé podmínky – stáří firmy, obrat a nezávislost na korporacích – s kritérii, která hodnotí inovativnost a škálovatelnost byznys modelu. V praxi to znamená, že malá kadeřnická firma sice může splnit formální požadavky, ale neprojde hodnocením škálovatelnosti, zatímco technologické aplikace nebo digitální platformy v tomto režimu úspěšně fungují.

Pro malé a střední podniky (SME) je zásadní, že legislativa konečně dala praktický smysl ESOPům (zaměstnaneckým opčním programům). Dříve byly zaměstnanecké opce zdaněny často již v okamžiku přidělení, což demotivovalo klíčové pracovníky a komplikovalo jejich udržení. Nyní již standardně platí, že okamžik zdanění nastává až při realizaci podílů – tedy ve chvíli, kdy je zaměstnanec skutečně prodá a získá reálné prostředky. Pro startup to znamená výrazně lepší nástroj, jak udržet talent bez rizika okamžité daňové zátěže pro obě strany. Pro vedení firmy je však i v dubnu klíčové mít správně nastavené ESOP smlouvy a evidenci, aby se předešlo chybám při následných kontrolách z finančního úřadu.

Další změna se týká flexibility zaměstnanců a kontraktorů. Startupy potřebují rychle reagovat na změny trhu – nabírat nové lidi, případně se s některými rozloučit podle aktuální fáze projektu. Dlouhé výpovědní lhůty a nákladné odstupné mohou mladou firmu finančně vyčerpat, proto systém umožňuje pružnější formy smluv a zároveň nabízí jasnější vodítko, jak se vyhnout problémům se Švarcsystémem. Kontroly kontraktorů v minulosti ukazovaly, že značná část z nich by při auditu neprošla, což potvrzuje, že smluvní flexibilita musí být vždy doprovázena právní čistotou kontraktů, na což je v roce 2026 kladen velký důraz.

Pro investory zákon otevřel dveře k daňovým úlevám inspirovaným britským modelem EIS (Enterprise Investment Scheme). Česko dlouhodobě postrádalo dostatek business angelů a venture kapitálu, což byla pro startupy zásadní brzda. Daňová výhoda pro investory dnes vede k rychlejšímu přítoku kapitálu – podobně jako v Británii, kde podobný systém umožnil vznik desítek tisíc registrovaných angel investorů. Pro SME to znamená reálnou šanci získat finance od jednotlivců, kteří mohou do firmy vložit stovky tisíc či miliony korun, aniž by to pro ně bylo spojeno s neúměrným daňovým rizikem.

Velký, byť stále plně nevyužitý potenciál, představují penzijní fondy. Zatímco v USA venture fondy čerpají většinu prostředků právě z těchto zdrojů a ve Švédsku je to přes třetinu, v Česku se tato cesta teprve postupně otevírá. Pokud by se podařilo alokovat i malou část prostředků z fondů do startupového prostředí, znamenalo by to miliardy korun navíc pro mladé firmy, což by dramaticky zvýšilo jejich šance na přežití a globální škálování v konkurenci zahraničních subjektů.

Realistická očekávání pro SME v dubnu 2026 jsou jasná: legislativní rámec poskytuje silné nástroje, ale jejich efektivita závisí na správné aplikaci. ESOPy, flexibilita pracovních vztahů, daňové pobídky pro investory a rostoucí potenciál institucionálního kapitálu mění podnikatelské prostředí k lepšímu. Firmy, které se naučily tento rámec prakticky využívat, získávají dnes měřitelnou konkurenční výhodu, ať už jde o stabilitu týmu, rychlost získání kapitálu nebo schopnost růst bez zbytečné byrokratické zátěže.

SME by proto měly i po hlavní daňové sezóně přehodnocovat strukturu svých podílů a smluv, pracovat s jasným plánem pro ESOP a aktivně mapovat možnosti investorů. Jen tak lze využít příležitost, která se v českém prostředí v takto ucelené formě objevila poprvé, a proměnit legislativní rámec ve skutečný motor růstu svého podnikání.