Spotřebitelská inflace nejníže od března 2018

Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu ČSÚ v dubnu výrazně překvapily směrem dolů. To, že meziroční růst inflace zvolní lehce nad 2 % se očekávalo, ale zpomalení až na 1,8 % nikoliv (nejnižší růst od března 2018). Zatímco v 1. čtvrtletí spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,7 %, tak ve 2. čtvrtletí lze podle mě očekávat zpomalení inflace ke 2 % a ve druhé polovině letošního roku její stabilizaci kolem 2 % nebo i lehce níže.

Spotřebitelská inflace (duben 2025)

Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu ČSÚ v dubnu výrazně překvapily směrem dolů. To, že meziroční růst inflace zvolní lehce nad 2 % se očekávalo, ale zpomalení až na 1,8 % nikoliv. Konkrétně v dubnu spotřebitelské ceny oproti březnu poklesly o 0,1 % a v meziročním srovnání zpomalily na 1,8 % z březnových 2,7 %. Meziroční růst spotřebitelské inflace byl naposledy nižší v březnu 2017 (1,7 %), což už je hezká řádka let.

Z předběžného odhadu ČSÚ vyplývá, že v meziměsíčním srovnání překvapivě dost výrazně poklesly ceny potravin (společně s alkoholem a tabákem o 0,6 %) a dále ceny energií (-0,9 %) a celkově ceny zboží (-0,2 %). Ceny služeb vzrostly meziměsíčně o 0,2 %. V meziročním srovnání duben ukázal výrazné rozdíly cenového růstu mezi službami (+4,7 %) na straně jedné a energiemi (-6,3 %) a zbožím (jen +0,2 %) na straně druhé. V neposlední řadě k meziročnímu zpomalení inflace letos v dubnu přispěla vyšší statistická základna z loňského dubna.

Předběžný odhad dubnové inflace zároveň představuje důležitý vstup pro zítřejší rozhodování bankovní rady ČNB o úrokových sazbách a může být pomyslným jazýčkem na vahách. Na základě dubnové inflace je nyní pravděpodobnější, že ČNB sazby sníží o 25 bodů. Centrální bankéři celkem shodně zmiňují, že proinflačními riziky zůstávají především služby, potraviny a do určité míry i imputované nájemné v návaznosti na rychlejší oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Na tom se zatím nic nemění. Přetrvávající vyšší inflace ve službách paralelně se zvýšenou jádrovou inflací budou ČNB tlačit k tomu, aby s dalším snižováním sazeb postupovala maximálně opatrně. Navzdory jestřábí rétorice bankovní rady je však podle mě reálné, že se do konce letošního roku s hlavní sazbou ČNB dostane na 3 % (aktuálně 3,75 %).

Zatímco v 1. čtvrtletí spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,7 %, tak ve 2. čtvrtletí lze podle mě očekávat zpomalení inflace ke 2 % a ve druhé polovině letošního roku její stabilizaci kolem 2 % nebo i lehce níže. Tento předpoklad je založen na tom, že v dalším průběhu letošního roku dojde ke zpomalení světové i české ekonomiky v návaznosti na americká cla, což se mimo jiné promítne i přetlakem dovozu zboží z Číny do EU. Ceny zboží tak zůstanou utlumené, podobně jako ropa a tím pádem i ceny pohonných hmot. Se slabším hospodářským růstem a restriktivnější měnovou politikou by měla pozvolna ustupovat zatím stále vyšší inflace ve službách (v dubnu +4,7 % r/r). Kromě služeb letos rychleji porostou i ceny potravin a náklady na bydlení v podobě imputovaného nájemného a nájemného z bytu. V souhrnu za celý letošní rok lze podle mě očekávat meziroční růst spotřebitelské inflace v rozmezí 1,9 – 2,3 %.