Slovensko - nejslabší článek V4

Slovenská ekonomika vstupuje do roku 2026 v mimořádně křehké kondici. Nejnovější data ukazují souběh slabého růstu, zvýšené inflace a citelného útlumu domácí poptávky. Nejde o izolovaný výkyv, ale o kombinaci faktorů, které se začínají vzájemně posilovat.

Meziroční růst HDP dosahuje pouze 1 %. To už sice není tempo, které „koketuje“ se stagnací, ale je výrazně pod úrovní, která by byla schopna generovat silnější růst mezd, investic či zaměstnanosti. Ekonomika tak ztrácí dynamiku právě v době, kdy by potřebovala obnovit růstový impuls. Pro srovnání, česká ekonomika vzrostla ve stejném období o 2,4 %. Slovenské ekonomice se nedaří, zásadní je však pohled na kontext důvěry a očekávání.

Tamní inflace v lednu vzrostla na 4 %, což představuje zrychlení, a to v situaci, kdy česká, polská ale i maďarská inflace klesá. Pokud bychom situaci na Slovensku hodnotili odděleně, pak by tento růst nebyl až takový problém. „Stav pacienta“ však dokresluje kombinace s nízkým růstem a slabou důvěrou. Navíc meziměsíční inflace je nejvyšší za poslední tři roky, což signalizuje obnovené cenové tlaky.

Domácnosti tak čelí pokračující erozi kupní síly. V prostředí pomalého růstu HDP se tím zvyšuje riziko scénáře blízkého stagflaci – tedy situaci, kdy ekonomika stagnuje, zatímco cenová hladina tlačí na rodinné rozpočty. To je dobře vidět v maloobchodu. Tržby meziročně klesají o 5 %, což představuje nejhlubší pokles za dva a půl roku. Domácnosti omezují spotřebu, zejména u běžných položek, a roste opatrnost. Maloobchod je přitom klíčovým indikátorem domácí poptávky. Jeho propad potvrzuje, že ekonomické zpomalení není jen statistickou kategorií, ale reálným omezením výdajové aktivity. Ani v Česku nemají maloobchodníci na růžích ustláno, ale prosincový nárůst o 1,8 % poukazuje na rozdílnou sílu sektoru domácností.

Spotřebitelská důvěra na Slovensku klesla na −26,7 bodu a podnikatelská na -0,3 %. Růst důvěry je v čase spíše výjimkou. Nízká důvěra zhoršuje ochotu firem investovat a přijímat nové zaměstnance. Ekonomika se tak může dostat do začarovaného kruhu: slabá důvěra tlumí spotřebu, ta snižuje růst a nízký růst zpětně prohlubuje nejistotu.

Celkový obraz je tedy znepokojivý. Nízký růst HDP, přetrvávající inflace, nejvyšší meziměsíční cenová dynamika za tři roky, propad maloobchodu a rekordně slabá spotřebitelská důvěra vytvářejí prostředí zvýšeného makroekonomického rizika. Pokud nedojde k obratu v očekáváních a stabilizaci cenových tlaků, může Slovensko čelit delšímu období podprůměrného výkonu. Aktuální data, spíše než krátkodobé zakolísání, naznačují strukturálnější ochlazení ekonomiky.