Skokový pohyb rumunského leu: od „klidné hladiny“ k náhlým vlnám

Rumunský leu působil roky dojmem velmi klidné měny, která se jen neochotně vzdaluje hladině okolo 4,97 RON za euro, a to především díky aktivní roli centrální banky. V posledních měsících se však tento obraz začal bortit: nejprve přišel výraznější posun kurzu na jaře 2025 a další skok následoval na přelomu dubna a května 2026. Oba pohyby mají jiné bezprostřední příčiny, ale společným jmenovatelem je kombinace dlouhodobě hromaděných nerovnováh a momentu, kdy centrální banka trhům na chvíli „povolí uzdu“. Z českého pohledu je důležitý i bilaterální kurz RONCZK, kde posilující koruna v kombinaci s oslabením leu znatelně zlevňuje rumunská aktiva i práci v leích pro české firmy.

Leu jako „polofixovaný“ kurz k euru

Dlouhodobá stabilita leu kolem úrovně zhruba 4,97 RON za euro není náhoda, ale důsledek politiky rumunské centrální banky, která udržuje de facto režim řízeného plovoucího kurzu s velmi úzkým pásmem. Pro zemi s vyšší inflací, strukturálními deficity a relativně nízkou kredibilitou hospodářské politiky je stabilní kurz vůči euru kotvou pro inflační očekávání i pro důvěru investorů, podobně jako tomu bylo dříve u některých států střední Evropy před vstupem do eurozóny. Cena za tuto „stabilitu“ je ovšem rostoucí v čase: pokud domácí ceny a mzdy rostou rychleji než v eurozóně, reálný kurz se zhodnocuje, a přitom nominální kurz zůstává skoro na místě, což eroduje konkurenceschopnost exportérů. Tlak se hromadí v platební bilanci, zemi postupně zdražuje financování a centrální banka musí stále více intervenovat, aby udržela kurz v úzkém pásmu, což je dlouhodobě neudržitelné. V určitém okamžiku tak přichází „skok“, kdy se kurz během krátké doby posune o několik procent na novou hladinu a tím část hromaděného tlaku uvolní.

První velký posun: jaro 2025 jako korekce nahromaděného tlaku

Z kurzových dat je patrné, že ještě v lednu 2025 se kurz držel velmi těsně pod 4,98 RON za euro, tedy poblíž dlouhodobé hladiny předchozích let. Začátkem května však kurz začal od této úrovně odcházet a skokově se posunul až k 5,11 RON za euro. V prostředí vyšší inflace v Rumunsku, který nyní přeskočila 10% hranici, rostoucích nákladů práce a přetrvávajících deficitů veřejných financí i běžného účtu se tento pohyb dá číst jako pozdní reakce na dříve hromaděný tlak, kterou centrální banka umožnila či alespoň přestala aktivně brzdit. Takový krok sice krátkodobě zvyšuje náklady na obsluhu zahraničního dluhu v eurech, ale současně obnovuje konkurenceschopnost exportérů a částečně tlumí vnitřní nerovnováhy, což může být z dlouhodobého pohledu racionální volba. Na rozdíl od roku 2026 nešlo primárně o prudkou politickou krizi, ale spíše o měnově-politickou korekci, která sladila nominální kurz s ekonomickou realitou.

Další skok: politická a ekonomická krize v roce 2026

Duben, a především začátek května 2026, přinesly leu nový šok, tentokrát výrazněji tažený politikou a makroekonomickým zhoršením. Rumunská ekonomika v prvním čtvrtletí 2026 meziročně klesla o 1,7 %, což znamenalo první meziroční pokles HDP po více než pěti letech, a současně inflace vyskočila na tříleté maximum. Kombinace slabšího růstu a vyšší inflace zhoršuje důvěru investorů a vyvolává otázky nad udržitelností veřejných financí, což se rychle odráží v kurzu. Zároveň se země ocitla v hluboké politické krizi, když parlament vyslovil nedůvěru proevropské vládě premiéra Ilieho Bolojana a rozpadla se dosavadní „obranná“ koalice proti krajní pravici, což otevřelo prostor pro posílení populistických a nacionalistických sil. Analýzy upozorňují, že leu již začal oslabovat v reakci na narůstající nervozitu investorů, protože politická nestabilita komplikuje dokončení reforem nutných k odblokování miliard eur z evropských fondů a zvyšuje riziko dalšího ratingového tlaku. Tato směs slabého růstu, vysoké inflace a nejisté vlády je klasickou kombinací faktorů, které u měn rozvíjejících se trhů vedou k náhlému přecenění rizika a skokovému oslabení.

Jak Rumunsko plní maastrichtská kritéria nutná pro přijetí eura:

• Schodek státního rozpočtu – nesplňuje 
  
• Cenová stabilita – nesplňuje 
  
• Konvergence úrokových sazeb – nesplňuje 
  
• ERM II – nesplňuje 
  
• Vládní dluh - splňuje 
  

RONCZK: proč koruna vůči leu posiluje

Z českého pohledu je klíčový nejen kurz leu k euru, ale i bilaterální kurz mezi leem a korunou, který se odvíjí od toho, jak si každá měna vede vůči euru. Podle aktuálních tržních kotací jeden leu stojí přibližně 4,8 koruny, přičemž tato parita odráží právě kombinaci oslabení leu a relativně stabilnější koruny. Česká národní banka již část protiinflační práce odvedla, inflace v Česku klesla z vysokých hodnot a banka může svou měnovou politiku více normalizovat, což korunu v rámci regionu stabilizuje. Evropská ekonomika jako celek sice roste jen mírným tempem a Německo se „trápí“, nicméně střední Evropa si drží solidní základy, zatímco Rumunsko aktuálně nese stigma politické krize a horších makro čísel. Výsledkem je, že kurz RONCZK se posouvá ve prospěch silnější koruny: české firmy kupující v Rumunsku zboží, služby nebo mzdy v leích dnes často platí méně korun než před rokem, zatímco rumunské investice denominované v leu mají z pohledu českého investora vyšší kurzové riziko.

Skokové pohyby rumunského leu v posledních dvou letech nejsou náhodnou anomálií, ale spíše symptomem měny, jejíž kurz byl dlouho udržován v extrémně úzkém pásmu a nyní postupně dohání ekonomickou realitu zhoršenou slabším růstem, vyšší inflací a politickou nestabilitou. Jarní posun v roce 2025 lze číst jako „technickou“ korekci nahromaděného tlaku, zatímco pohyb z přelomu dubna a května 2026 je daleko více spojen s konkrétní politickou a ekonomickou krizí, která podkopává důvěru investorů. Vůči koruně se tato dynamika projevuje posilováním CZK vůči leu, které je umocněno tím, že česká ekonomika a měnová politika působí ve srovnání s Rumunskem momentálně stabilněji. Jak daleko tento trend dojde, bude záležet především na tom, zda Bukurešť dokáže konsolidovat veřejné finance, stabilizovat vládu a znovu přesvědčit trhy, že leu je nejen klidná, ale i důvěryhodná měna.

FAQ

• Proč byl rumunský leu dlouhé roky tak stabilní vůči euru? Rumunská centrální banka dlouhodobě aktivně stabilizovala kurz leu vůči euru, aby tlumila inflaci a udržela důvěru investorů. Kurz EURRON se proto řadu let držel v mimořádně úzkém pásmu poblíž hladiny 4,97.
• Co způsobilo skokové oslabení rumunského leu v roce 2025? Hlavním důvodem byl nahromaděný tlak z vysoké inflace, deficitů veřejných financí a zhoršující se konkurenceschopnosti ekonomiky. Centrální banka postupně přestala kurz tak silně bránit a leu oslabilo na novou rovnovážnou úroveň.
• Proč leu znovu výrazně oslabilo na jaře 2026? Tentokrát hrála významnou roli politická krize, pokles rumunské ekonomiky a rostoucí obavy investorů o stabilitu veřejných financí. Kombinace slabého růstu, vysoké inflace a nejisté vlády vedla k rychlému odlivu důvěry z rumunských aktiv.
• Jak ovlivňuje oslabení leu české firmy? Posilující koruna vůči rumunskému leu zlevňuje českým firmám nákupy zboží, služeb i pracovní síly v Rumunsku. Současně však roste kurzové riziko u investic nebo pohledávek denominovaných v rumunské měně.
• Může rumunský leu dále oslabovat? Ano. Další vývoj bude záviset hlavně na schopnosti rumunské vlády stabilizovat veřejné finance, snížit inflaci a obnovit důvěru investorů. Pokud bude pokračovat politická nestabilita a vysoké deficity, tlak na oslabení leu může přetrvávat.