Rychlé řešení obchodního sporu

Představte si situaci, kdy vám obchodní partner přestane platit faktury, ignoruje termíny a vymlouvá se na okolnosti, které nedokážete ověřit. Peníze chybí v cashflow, dodávky stojí a vy potřebujete rychlé řešení, protože čekat tři roky na verdikt soudu je pro malou nebo střední firmu často likvidační. Průměrná délka obchodního sporu u českých soudů se podle statistik Ministerstva spravedlnosti pohybuje kolem 30 měsíců, a to ještě není započítáno odvolání. V takové chvíli může rozhodnout o přežití firmy jediná klauzule ve smlouvě – rozhodčí doložka. Právě ta otevírá cestu k arbitráži, tedy rozhodčímu řízení, které bývá mnohem rychlejší, diskrétnější a často i levnější než klasické soudy.

Arbitráž má pro podnikatele několik zásadních výhod. Řízení je neveřejné, takže se o něm nedozví konkurence ani média, což je zvlášť citlivé v oborech, kde by zveřejnění obchodního sporu mohlo poškodit pověst. Zpravidla je rozhodnuto během šesti až dvanácti měsíců, což je oproti soudům násobně rychlejší. Další velkou výhodou je možnost zvolit si rozhodce, tedy osobu, která bude spor řešit. Nemusí jít o soudce, ale o uznávaného odborníka, který rozumí specifikům vašeho oboru. V případech technických nebo velmi specializovaných obchodů je tato možnost k nezaplacení.

Aby bylo možné arbitráž využít, musí být ve smlouvě písemná rozhodčí doložka. Ideální je zakotvit ji ještě před vznikem sporu, protože později je druhou stranu téměř nemožné přimět, aby na arbitráž přistoupila. Často jde o jednoduchou větu, která určí, že všechny případné spory budou rozhodovány v rozhodčím řízení konkrétním rozhodcem nebo stálým rozhodčím soudem. Pokud doložka chybí a spor už vznikl, existuje možnost uzavřít samostatnou rozhodčí smlouvu, ale v praxi bývá druhá strana v této fázi málokdy ochotná spolupracovat.

V České republice lze spor svěřit i některému ze stálých rozhodčích soudů. Nejčastější volbou podnikatelů je Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR, který řeší široké spektrum obchodních případů. Specializovanějšími institucemi jsou Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha nebo Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno, kde se řeší spory z kapitálového trhu či obchodování s komoditami. Výhodou těchto soudů je jasně daný postup řízení a seznam prověřených rozhodců.

Jakmile je arbitráž zahájena, postupuje rychleji než klasické soudní řízení. Žaloba se podává přímo rozhodci nebo rozhodčímu soudu a řízení je neveřejné. Rozhodci nejsou vázáni složitými formálními pravidly občanského soudního řádu, takže se minimalizuje prostor pro zbytečné průtahy. Důkazy jsou převážně listinné – smlouvy, faktury, e-maily – a výslechy svědků či znalců probíhají jen se souhlasem stran. Rozhodci se často snaží přimět účastníky ke smírnému vyřešení sporu, protože vědí, že dlouhodobé obchodní vztahy jsou pro firmy zásadní. Výsledkem arbitráže je rozhodčí nález, který má stejnou právní váhu jako rozsudek soudu a je přímo exekučně vykonatelný. Pokud protistrana nález nerespektuje, lze rovnou požádat o exekuci, bez dalších mezikroků.

Je však nutné počítat s tím, že rozhodčí nález je konečný a nelze se proti němu odvolat. Jedinou výjimkou je žaloba na jeho zrušení, kterou je možné podat do tří měsíců od doručení, a to jen z velmi omezených důvodů, například pokud byl rozhodce podjatý nebo pokud byla doložka neplatná. A právě vadně sepsaná rozhodčí doložka bývá nejčastějším důvodem, proč arbitráž nakonec neobstojí. Pokud soud následně zruší exekuci kvůli neplatné doložce, celý proces se může obrátit proti vám. Proto je zásadní nechat text doložky zkontrolovat právníkem, ideálně ještě před podpisem smlouvy.

Arbitráž se nehodí pro všechny spory. Nelze jí řešit například insolvenční řízení, exekuce nebo případy, u nichž zákon výslovně vylučuje možnost smíru. Pro obchodní vztahy, kde je klíčová rychlost, diskrétnost a odbornost, však představuje velmi účinný nástroj. Z přeshraničního pohledu je navíc téměř nenahraditelná. Newyorská úmluva z roku 1958 zajišťuje, že rozhodčí nálezy jsou uznávány ve více než 160 státech světa. Bez ní by se každý zahraniční spor musel znovu projednávat v cizím soudním systému, což by v praxi znamenalo roky nejistoty.

Pro malé a střední firmy může být arbitráž jedním z nejefektivnějších „pojištění“ proti vleklým a nákladným soudním sporům. Stačí mít ve smlouvách správně nastavenou rozhodčí doložku a vědět, na koho se obrátit, když spor nastane. V praxi se totiž často ukáže, že právě tato věta ve smlouvě rozhodne o tom, zda firma zvládne krizovou situaci ustát, nebo se pod tíhou nákladů a ztraceného času ocitne v problémech. Správně nastavená arbitráž dokáže ušetřit miliony korun i dlouhé měsíce nejistoty. A to je něco, co by si žádný podnikatel neměl dovolit podcenit.