Růst inflace v Polsku nejnižší od loňského června

Spotřebitelská inflace v meziročním vyjádření v srpnu zvolnila na 2,9 %, což je nejnižší meziroční růst od loňského června. Jádrová inflace pravděpodobně zpomalila na 3,1 %, což by byla nejnižší hodnota od ledna 2020. Polská centrální banka má do konce letošního roku otevřené dveře pro další snížení úrokových sazeb v souhrnu o 50 až 75 bazických bodů.

V Polsku se spotřebitelská inflace (CPI) v srpnu oproti červenci nezměnila a v meziročním srovnání, tj. oproti loňskému srpnu, vzrostla o 2,9 %. Meziroční dynamika CPI inflace zpomaluje de facto nepřetržitě od začátku letošního roku (v lednu 4,9 %) a aktuálně se nachází nejníže od loňského června (2,6 %). Zároveň se však srpnová inflace nachází mírně nad předběžným odhadem CPI z konce srpna (-0,1 % m/m a +2,8 % r/r).

Zatímco ceny zboží v srpnu meziročně vzrostly jen o 1,7 %, tak inflace ve službách zůstává výrazně zvýšená a v srpnu činila 6,0 %. Podobný vývoj s utlumenou inflací ve zboží a výrazně zvýšenou ve službách, lze pozorovat i v ČR.

V rámci jednotlivých oddílů spotřebního koše v srpnu meziročně výrazně nadprůměrně rostly ceny ve vzdělávání, alkohol s tabákem, ceny telekomunikačních služeb, ceny v restauracích a v neposlední řadě potraviny, které představují velmi citlivou položku spotřebního koše. V meziročním srovnání naopak v srpnu poklesly ceny dopravy díky levnějším pohonným hmotám, levnější bylo oblečení a obuv či bytové vybavení.

Z pohledu polské centrální banky (NBP) je důležité, že jádrová inflace v meziročním vyjádření, tj. inflace bez potravin a energií, v srpnu pravděpodobně zpomalila na 3,1 % z červencových 3,3 %. Jednalo by se o nejnižší meziroční růst jádrové inflace od ledna 2020. Pro NBP je jádrová inflace velice důležitým ukazatelem, protože poskytuje přesnější obraz dlouhodobých inflačních trendů tím, že vylučuje volatilní ceny potravin a energií. Její sledování umožňuje NBP lépe porozumět základním cenovým tlakům v ekonomice a nastavovat efektivnější a vhodnější měnovou politiku. NBP v červencové prognóze predikuje pro letošní rok jádrovou inflaci na 3,4 %.

Z pohledu NBP zůstává nejpravděpodobnějším scénářem do konce letošního roku snížení úrokových sazeb v souhrnu o 50 až 75 bazických bodů a zkraje příštího roku ještě jejich kosmetické snížení o 25 bodů. V 1. čtvrtletí 2026 by se tak hlavní sazba mohla nacházet na 4 %, případně na 3,75 %. Další uvolňování měnové politiky ze strany NBP však během roku 2026 není úplně pravděpodobné. Růst polské ekonomiky zůstává solidní a v příštím roce by se navíc mělo pozvolna rozjet i německé hospodářství díky expanzivní fiskální politice. Navíc může být příští rok ve znamení větších pro inflačních rizik, a to především ze strany výrazně schodkových veřejných financí.