Růst evropské ekonomiky v březnu zpomalil

Březnové indexy PMI naznačují, že ekonomická aktivita v eurozóně i Německu zůstává jen těsně nad hranicí stagnace. Zlepšení v průmyslu navíc doprovází zhoršení sentimentu a rostoucí nákladové tlaky.

Klíčové body

• Kompozitní PMI v eurozóně i Německu naznačují zpomalení ekonomické dynamiky.
• Německý průmysl se mírně zlepšuje, ale sentiment firem podle indexu Ifo slábne.
• Pro ČR to znamená spíše stabilizaci exportní poptávky než rychlé oživení.

Předběžné březnové PMI za eurozónu i Německo přinesly poměrně nepříjemný mix slabší aktivity a silnějších cenových tlaků. V eurozóně kompozitní PMI klesl na 50,5 z únorových 51,9, tedy těsně nad hranici stagnace (50 bodů je neutrální hladina), přičemž zhoršení šlo hlavně za službami. Naopak výrobní PMI se zvýšil na 51,4 a dostal se nejvýše za 45 měsíců. To na první pohled vypadá povzbudivě, avšak detaily ukazují méně příznivý obrázek. Růst výroby byl doprovázen prudkým nárůstem vstupních nákladů a delšími dodacími lhůtami, takže část zlepšení může souviset s předzásobením a snahou firem předběhnout nové šoky v dodavatelských řetězcích. Jinými slovy, březnová čísla spíše než zdravé oživení, signalizují ekonomiku, která se pohybuje směrem ke stagflaci.

Německo ukázalo obdobný, jen lehce odlišně poskládaný příběh. Kompozitní PMI sice zůstal v pásmu růstu na 51,9 bodu, ale proti únorovým 53,2 zřetelně zpomalil a zaostal za tržními očekáváními. Růstovou dynamiku ztratily zejména služby (51,2 bodu), zatímco výrobní PMI naopak vzrostl na 51,7 bodu, tedy nejvýše za 45 měsíců. I zde ale platí, že lepší průmysl byl vykoupen růstem nákladů, slabším výhledem a pokračujícím útlumem zaměstnanosti. Německý průmysl sice po dlouhé době vykazuje patrné známky oživení, ale zatím nejde o typ obnovy, který by automaticky garantoval silný a stabilní přeliv do středoevropského výrobního řetězce.

A výsledně do tohoto obrázku velmi dobře zapadl i dnešní index Ifo. Podnikatelská nálada v Německu v březnu spadla na 86,4 bodu z 88,4 v únoru, přičemž hodnocení současné situace zůstalo na 86,7 a celé zhoršení šlo přes očekávání, která sestoupila na 86,0 bodu. To je důležitý signál, protože Ifo bývá dobrým barometrem budoucí investiční aktivity. Výrazné zhoršení bylo vidět zejména ve službách, obchodu a stavebnictví, ale i v průmyslu, kde se znovu zhoršila očekávání a energeticky náročná odvětví zůstávají pod tlakem. Kombinace slabšího Ifo a pouze technicky lepších výrobních PMI tak spíše říká, že německá ekonomika je velmi citlivá na nové nákladové šoky a její obrat k udržitelnému růstu se spíše odkládá.

Pro ČR je hlavní zpráva ta, že březnová německá data nejsou jednoznačně špatná, ale rozhodně nejsou ani dost dobrá na to, aby sama o sobě odstartovala výraznější exportní vzpruhu. Německo zůstává destinací zhruba 30 % českého exportu se zbožím a zároveň platí, že české vývozy do Německa mají nadprůměrný podíl meziproduktů, které reagují velmi citlivě na změny sentimentu a objednávek v německém průmyslu. To znamená, že jestliže německé firmy nyní vyrábějí více spíše z opatrnosti a kvůli předzásobení, nemusí se to do českých zakázek propsat tak hladce a trvale, jak by naznačoval samotný nárůst výrobního PMI. Pozitivní je, že výrobní část německého průzkumu už není v kontrakci a po dlouhé době se vytváří prostor pro stabilizaci automobilového a strojírenského řetězce. Negativní je, že zhoršení očekávání a vyšší vstupní náklady mohou tento kanál rychle přidusit, zejména pokud by se znovu zvedly ceny energií a dopravy.

Provázanost s ČR je silná i přes cenový kanál. Březnové PMI v eurozóně i Německu ukázaly kvůli konfliktu na Blízkém východě nejvyšší růst nákladů za více než tři roky, což zvyšuje pravděpodobnost, že se část tlaků znovu přelije do cen průmyslových vstupů a dopravy ve střední Evropě. Pro českou ekonomiku by to znamenalo méně komfortní kombinaci. Zahraniční poptávka by zůstávala jen vlažná, ale vyšší dovozní ceny by mohly brzdit rychlejší dezinflační proces v průmyslu. To je nepříjemné i pro firmy navázané na německý trh, protože marže zůstávají pod tlakem právě ve chvíli, kdy objemy objednávek ještě nejsou dost silné.

Souhrnně vzato, březnové indikátory z eurozóny i Německa posouvají narativ postupného oživení spíše ke křehké stabilizaci pod tlakem nových šoků. PMI se sice drží v mírném pásmu expanze, zejména v průmyslu, ale index Ifo vysílá varování, že se firemní očekávání znovu lámou směrem dolů a širší ekonomická důvěra slábne. Pro další měsíce proto spíše očekávám, že výroba může zůstat relativně odolná, ale služby a sentiment budou zranitelné. Významné riziko budou představovat cenové tlaky. Pro ČR by to znamenalo, že zahraniční poptávka z Německa se může ve druhém čtvrtletí stabilizovat, avšak bez přesvědčivého akceleračního impulzu. Klíčové bude, zda se březnové zlepšení průmyslu potvrdí i v tvrdých datech a dojde ke zklidnění nákladových tlaků.

FAQ

Proč jsou březnové PMI důležité?

Naznačují aktuální tempo ekonomické aktivity ještě před zveřejněním tvrdých dat o produkci či HDP.

Co říká index Ifo o německé ekonomice?

Ukazuje zhoršení očekávání firem, což signalizuje slabší investiční a objednávkovou aktivitu.

Jaký dopad to může mít na ČR?

Slabší německá poptávka může brzdit dynamiku českého exportu i průmyslové výroby.