Růst domácí ekonomiky zaostal za odhady

Růst české ekonomiky byl v 1. čtvrtletí letošního roku slabší, než očekával trh. Spotřeba domácností pravděpodobně ubrala na tempu. Negativně do HDP přispíval zahraniční obchod.

HDP (1. čtvrtletí 2026) - předběžný odhad

Klíčové body

• HDP vzrostl jen o 0,2 % q/q a zaostal za očekáváním.
• Růst zřejmě podpořila hlavně tvorba zásob.
• Slabší spotřeba domácností je rizikem pro další čtvrtletí.

Výkon tuzemské ekonomiky v 1. čtvrtletí letošního roku zklamal a skončil výrazněji pod tržním konsenzem. Konkrétně podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt (HDP) oproti 4. čtvrtletí vzrostl jen o 0,2 % a v meziročním srovnání růstová dynamika zpomalila na 2,1 %. Očekávalo se přitom, že HDP vzroste o 0,5 % mezikvartálně a o 2,5 % meziročně.

Vzhledem k tomu, že předběžný odhad HDP neposkytuje detailnější vhled do struktury, tak je nutné důvody citelného zpomalení tuzemské ekonomiky jen odhadovat. Důležitá je poznámka Českého statistického úřadu (ČSÚ), že mezičtvrtletní růst HDP byl pozitivně ovlivněn především rostoucí tvorbou hrubého kapitálu. To, že by výrazně zrychlila investiční aktivita však podle mě není úplně pravděpodobné kvůli rozpočtovému provizoriu na začátku roku. Větší roli tak pravděpodobně sehrála tvorba zásob, a to teoreticky i kvůli konfliktu na Blízkém východě a snaze firem se předzásobit. Jestli je tento předpoklad správný však ukážou až detailnější data v zpřesněném odhadu HDP.

Ze stručného komentáře ČSÚ dále nepřímo vyplývá, že mezičtvrtletní růst spotřeby domácností v 1. čtvrtletí zpomalil. To je zajímavé, protože inflace v ČR zvolnila hluboko pod 2 % a pokračoval solidní růst reálných mezd. Spotřebitelská důvěra se pohybuje vysoko a v březnu po začátku blízkovýchodního konfliktu dokonce vzrostla. Načasování Velikonoc by mělo březnový maloobchod spíše podpořit. Pokud by české domácnosti v návaznosti na nárůst cen pohonných hmot a obav z vyšších cen energií v dalších čtvrtletích začaly více šetřit, tak by to mělo dost negativní dopad na růst české ekonomiky v letošním roce.

Nepřekvapivá naopak není informace, že negativní vliv do mezičtvrtletního růstu HDP měl zahraniční obchod. To bylo již patrné z lednových a únorových čísel zahraničního obchodu a v březnu navíc došlo k výraznému zdražení ropy a zemního plynu, kde je ČR čistým dovozcem.

Meziroční růst HDP o 2,1 % byl výhradně tažen domácí poptávkou, a to hlavně spotřebou domácností a investicemi. Pokud se však vysoké ceny energetických komodit budou pohybovat vysoko po delší dobu, tak to bude mít v dalších čtvrtletích letošního roku destruktivní dopad na spotřebu domácnost i na investice.

Celkově se výhled na růst české ekonomiky v letošním roce s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě a vysokými cenami energetických komodit zhoršuje. Zatímco zkraje letošního roku se pro letošek nezdál nereálný růst HDP v blízkosti 3 %, tak nyní jsou stropem 2 %. A předběžné výsledky HDP za 1. čtvrtletí tlačí výhled na celý rok ještě o dost níže. Oslabuje navíc i vnější prostředí, a to primárně Německo, kde byl růst HDP pro letošek tamními ekonomickými instituty snížen výrazně pod 1 %.

FAQ

Jak dopadl růst HDP?

Slaběji, než čekal trh.

Co ekonomiku nejspíš podpořilo?

Tvorba zásob.

Co je hlavní riziko výhledu?

Opatrnější spotřeba domácností v návaznosti na vysoké ceny energetických komodit.