Průmysl v červenci rostl zásluhou energetiky

Průmyslová produkce v červenci oproti červnu rostla díky energetice a v meziročním srovnání zásluhou motorových vozidel. Stavebnictví se na začátku léta opět velmi solidně dařilo. Zahraniční obchod se zbožím v červenci doručil očekávaný schodek obchodní bilance.

Průmyslová a stavební produkce, zahraniční obchod se zbožím (červenec 2025).

Průmysl se v červenci vrací k růstu. Průmyslová produkce v červenci vzrostla oproti červnu o 0,8 % a v meziročním srovnání oproti loňskému červenci o 1,8 %. K růstu se po slabém červnu vrátily nové průmyslové zakázky, které v červenci přidaly meziměsíčně 2,9 % a v meziročním srovnání 6,6 %. Za meziročním růstem nových zakázek stála především domácí poptávka, když se tuzemské zakázky zvýšily o 13,0 %, zatímco ty zahraniční jen o 2,9 %.

Detailnější pohled na červencová čísla z průmyslu ukazuje, že za meziměsíčním růstem produkce stála především energetika (+12,6 %), která z velké části vyvážila červnový propad. Produkce ve zpracovatelském průmyslu naopak v červenci oproti červnu mírně poklesla (-0,3 %). Na základě sezónně očištěných dat je produkce ve zpracovatelském průmyslu nejnižší za posledních šest měsíců a ukazuje se, že oživení výroby v období letošního února až dubna bylo pravděpodobně jen dočasné a tažené obavami z amerických cel.

Z velkých odvětví zpracovatelského průmyslu v červenci oproti červnu produkce poklesla jak u výroby motorových vozidel, tak i u výroby ostatních dopravních prostředků. Oživení produkce naopak hlásilo strojírenství, výroba počítačů či výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Meziročně produkce motorových vozidel vzrostla o 4,5 %, když celozávodní dovolená u největšího českého výrobce automobilů letos připadla stejně jako loni na červenec.

Nic se nemění na tom, že zaměstnanost v průmyslu dále klesá. V červenci konkrétně o 1,9 % r/r. Indexy podnikatelských nálad, např. PMI, sice zůstávají na více jak tříletých maximech, což však automaticky neznamená, že ve 3. čtvrtletí dojde k silnějšímu oživení průmyslové aktivity. Nyní, na začátku druhé poloviny letošního roku, to vypadá, že výraznější oživení průmyslu v období únor až duben, bylo dočasné a podmíněné efektem předzásobení a ve druhé polovině roku může na tuzemský výrobní sektor začít více dopadat negativní efekt cel v kombinaci se slabší zahraniční poptávkou. V souhrnu za celý letošní by mohl průmysl růst zhruba o 0,5 %. V neposlední řadě je třeba zmínit, že letní statistiky z průmyslu z období července a srpna je vždy lepší s ohledem na sezónní efekty hodnotit jako celek.

Stavebnictví se na začátku léta opět velmi solidně dařilo. Stavební produkce v červenci vzrostla o 1,0 % m/m a o 10,1 % r/r. Růst stavebnictví byl v červenci rozprostřený jak na inženýrské stavitelství (+11,5 % r/r), tak na pozemní stavitelství (+9,2 % r/r). V růstu inženýrského stavitelství se odráží státní investice do dopravní infrastruktury. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení v červenci vzrostla o 37,9 %. Meziročně však bylo zahájeno o 9,2 % bytů méně a dokončeno bylo o 13,4 % bytů méně.

Zahraniční obchod se zbožím v červenci doručil očekávaný schodek obchodní bilance. V zahraničním obchodu se zbožím v červenci vývoz -4,2 % m/m a +4,7 % r/r a dovoz -3,8 % m/m a + 3,1 % r/r. Bilance zahraničního obchodu se zbožím vykázala v červenci schodek 1,7 mld. korun, což bylo vůbec poprvé v letošním roce. Jedná se o klasický vývoj obchodní bilance v průběhu kalendářního roku, kdy se na začátku léta bilance dostává do záporných hodnot.

Co stálo za červencovým schodkem zahraničního obchodu? Celkové saldo bylo příznivě ovlivněno zejména meziročně vyšším přebytkem obchodu s motorovými vozidly o 5,1 mld. Kč, ostatními dopravními prostředky o 3,0 mld. Kč a stroji a zařízeními o 2,3 mld. Kč. Nepříznivý vliv na celkové saldo měla v červenci hlavně bilance kovodělných výrobků, která se zhoršila o 5,2 mld. Kč přechodem z aktiva do pasiva. Rovněž se prohloubil deficit obchodu u zemědělských produktů o 1,2 mld. Kč a základních kovů o 1,0 mld. Kč.